Při ukončené, avšak nedokončené adaptaci areálu propastského mlýna na rekreační objekt s muzeem se při archeologickém dohledu nad terénními úpravami podařilo Jiřímu Bernatovi z Ústavu archeologické památkové péče středních Čech učinit několik podstatných zjištění. Tato zjištění byla ke konci roku 2018 publikována na stránkách periodika Archeologie ve středních Čechách. Vybírám zde z tohoto článku jen to nejpodstatnější:
3D zobrazení areálu mlýna s popisem jednotlivých archeologických situací
Před západní štítovou stranou mlýnské budovy byly ve dvou rýhách pro kanalizaci zachyceny stopy po plavení rud, včetně zbytků dřevěného plavicího zařízení tvořeného patrně svisle umístěnými dřevěnými rámy s košatinovou výplní.
V rýze u severozápadního nároží bylo v těsné blízkosti obytné budovy mlýna objeveno ca 6 m dlouhé novověké soujámí obsahující značné množství strusky, kamenů (červený pískovec – ojediněle s viditelnými hrudkami se sloučeninami Cu, kusy křemen-barytové žiloviny), zlomky stavební keramiky, ale jen nepočetné střepy keramických nádob a při dně i kamnových kachlů z mladšího novověku.
V severozápadní části areálu byla po demolici chlévů v terénním zářezu do přirozeného skalního výběžku, který byl v minulosti doupraven na hráz zaniklého Hořejšího rybníka, objevena část rozsáhlého zahloubeného objektu, interpretovaná jako povrchový důl – lom. Vzhledem k nálezům stop úpravy rud v areálu mlýna v (mladším?) novověku (viz výše) lze uvažovat i o tom, že lom byl otevřen nejen na stavební kámen, ale i kvůli povrchové těžbě rud, zejména měděných, jež byly v revíru získávány i z permských vrstev (autor textu Jiří Bernat).
Zachycené situace jsou dokladem zpracování rud především barevných kovů v areálu mlýna Propast nebo v jeho nejbližším okolí v raném novověku (16. století).
