ÚVODEM.
Tato knížka vzešla z naléhavé potřeby ukázati cizím i domácím na nejvýznamnější památky a zajímavosti našeho, kdysi tak proslulého kraje. O to, že se tento Průvodce dostává veřejnosti již letos, mají především zásluhu spolek majitelů domů v Kostelci nad Čerň. Lesy, musejní spolek pro okres černokostelecký, jakož i městská rada. – Při vydáni tohoto spisku nutno vyzdvihnouti i ochotnou spolupráci pp. říd. učitele v. v. Fr. Seidla, st. důchodního V. Loudy, st. polesného J. Vejnara, přednosty pošty Fr. Štrabergera, lesn. správce v. v. J. Syrovátky, jakož i laskavost st. lesn. kontrolora Hub. Stiebra, řed. OZH. F. Procházky, JUDr. Mil. Pospíšila, lesn. spr. T. Sýkory, rev. spr. A. Brekaliče, okr. agron. Ing. hos. Kopeckého a jiných, kteří sepsání a vydání Průvodce účinné podporovali. – Autoři tohoto neúplného dílka nechtějí jen informovat, ale také povzbudit zájem o tento kraj a lásku k němu, jak si to vzalo za úkol museum Černokostelecka. Má to býti též pokus o plánovitý výzkum tohoto krásného a rázovitého kraje.
V Kostelci n. Č. L. v červnu 1937.
Fr. Šimáček.
JUDr. Jos. Veselý.
Obálku navrhl a v linoleu ryl JUDr. Jos. Veselý.
A) ČÁST VŠEOBECNÁ.
Kostelecko nad Černými Lesy
jest jakožto soudní okres součástí politického okresu českobrodského. Katastr 34 černokosteleckých politických obcí měří 20.000 ha a bydlí na něm ve 3699 domech 15.909 osob. (Z toho 15.857 Čechů, 29 Němců, 4 Židé, 19 národnosti jiné a 73 cizozemci.) Ze všeho obyvatelstva je 11.657 řím. kat., 2132 nábož. čsl., 1236 bez vyzn., 832 evang., 61 izrael. a 64 příslušníci různého náboženství.
Černokostelecko má průměrnou nadmoř. výšku 396 m (Nejvyšší je vrch Pecny u Ondřejova 546 m n. m.) Roční průměr vodních srážek je 686 mm a průměrná roční teplota 80 C. – Kraj patří do výrobní oblasti obilnářsko-bramborářské a k podhoří Českomoravské vysočiny. Je tu 9004 ht. polí, 7969 ha lesů, 1093 ha luk, 769 ha pastvin, 322 ha zahrad, 98 ha rybníků a vod a 745 ha neplodných. Z orné půdy bylo 20’68 proč, věnováno žitu, 20 proč, pšenici, 15’70 proč, ječmenu, 15’20 proč, ovsu, 14’90 proč, pícninám, 9’16 proč, bramborám, 5 proč, řepě a 010 proč. lnu. – Do řepařsko-obilnářské oblasti patří ještě Chotýš, Močedník, Křupá, Syneč, Dobré Pole, Svatbín, Oleška a Nučice. Obilnářsko-bramborářskou oblastí je Ondřejovsko. – Senoseč je na Kostelecku v druhé polovině června, žně po polovici července a otavy se kosí od konce srpna. Louky jsou dvousečné. – Pozemkovou reformou se 972 drobným přídělcům dostalo 868’5 ha půdy po 2000-8000 Kč za ha. – Rybníky dají ročně 50 q ryb a z lesů se vytěží asi 27.200 krychl. metrů dříví, vesměs borového, smrkového a bukového. – Začíná se tu úspěšně pěstovati i kukuřice na semeno, neboť některé druhy tu dozrávají. Na polích se porůznu pěstuje ozimý ječmen, řepka, hořčice, krmná mrkev, seradela, sladká lupina, krmné zelí, krmná kapusta, čirok, koňský zub, slunečnice a z léčivých bylin máta peprná.
Kostelecko patří do VI. ovocnářské oblastí. Převládá tu švestka a třešeň. Kolem Krupé, Synče, Chotýše a Dobrého Pole se pěstuje hodně tvrdého jádrového ovoce, jakož i třesně. Četní místní sadaři odvážejí ovoce na trhy do Prahy, do sev. Čech a do Karl. Varů, hlavně třešně chrupky. – Z třešní se tu daří Libějická raná, Rychlíce německá raná a Lauermannova chrupka; méně Germersdorfská a Troprichterova chrupka. – Z jablek převládají Skleněné žluté, Astrachán, Kardinál žíhaný, Croncelské, Baumannova reneta, Boskopské, Zlatá parména a Panenské; Ontario již méně a Bojkovo ojediněle. – Z hrušek je zde z raných něco Klappovy máslovky, Salysburyovy a Červencové; velmi rozšířeny jsou Boskova lahvice a Pastornice. Z pecko víc převládá švestka domácí, porůznu také Zimmrova.
Nejstarším místním průmyslem je proslulé kostelecké pivovarnictví a hrnčířství. V 17. stol, kostelecké pivo „Mudrlant“ bylo jedno z nejlepších v Čechách. Do světové války pražské lékařské autority přikazovaly nemocným lidem piti kostelecké černé pivo. Černokostelecké chvalně známé nádobí šlo v nespočetném množství až do Asie a Afriky. Dnes zásobuje ještě trhy v Rakousku a občas v Bavorsku. Černokostelecká Vondráčkova umělecká keramika je československá zvláštnost. V příznivých dobách šla hojně do Paříže, Londýna a New Yorku. Z jiných odvětví průmyslové výroby vyniká průmysl dřevařský (pily, brusné dříví, nábytek, lyže, sáně). V okolí Mukařova, na Žernovce a na Vyžlovce jsou zaměstnáni četní kameníci v žulových lomech, – V okolí Kostelce, Olešky a Nučic jest hojnost písku a stavebního pískovce. (Nučický pískovec). Z nedávno otevřených bohatých hlinných dolů v Kostelci a u Brníka se vyváží výborná hrnčířská hlína a kaolin do celé Evropy. Stará cihlářská tradice dala v Kostelci vyrůsti moderní cihelně. Černokostelecká družstevní mlékárna, zásobovaná zemědělci ze 35 obcí, má na pražském trhu nejlepší pověst. Černokostelecké limonády a perníčky jsou známou oblíbenou pochoutkou. Rolníci a povozníci z Kostelecka, zejména od Mukařova, zásobují pražské hřbitovy drnem a pražské seníky senem a slámou. Mnoho slamníků o pražských sletech pochází z Kostelecka. V Kostelci n. Č. L. vyráběná sportovní obuv a zde šité spor-to\ ní nepromokavé vesty a pláště nosí v ČSR. velmi mnoho lidí se značkou pražských firem. – Chudina nalézá obživu v lesích ze sběru různých lesních plodin. – Příznivé zdravotní poměry daly v Kostelci vzniknouti nejúspěšnější čsl. léčebně tuberkulosy, kterážto léčebna tu bude v nejbližší době rozšířena nákladem asi 10 milionů Kč na Jubilejní Masarykovu léčebnu. V moderně vybaveném a jedinečném st. zdravotním ústavě v Bohumilí se vyrábějí mnohé očkovací látky nejen pro ČSR., ale také pro cizinu. – Staletá tradice přisuzuje četným studánkám na Černokostelecko léčivou moc.
Kult: Řím. kat. černokostelecký vikariát v Kostelci n. Č. L. spravuje tyto fary: Kostelec (fil. Aldašín a Kozojedy), Hrusice, Chocerady, Uhl. Janovice (fil. Malejovice a Zíšov), Konojedy, II. Kruty, Mukařov, Ondřejov (fil. Kost. Střimelice), Ožice, Rataje Hrazené (fil. Podveky), Sázava-Buda, Stř. Skalice (fil. Rovné), Vavřinec (fil. Skvrnějov), Oleška.
Církev českobratrská evang. má chrám a hřbitov ve Kšelích u Čes. Brodu pro celé Černokostelecko a Českobrodsko. – Církev československá má na Černokostelecku 2 náboženské obce. Ve Stř. Skalici jest duchovní této církve a náboženskou obec v Kostelci n. Č. L. administruje duchovní z Č. Brodu. Bohoslužby církve českosl. a českobratr. ev. jsou ve škole v Kostelci n. Č. L. – Náboženská obec izraelitská má modlitebnu a hřbitov v Přistoupimi u Čes. Brodu. Vedením izraelitské matriky je pověřen p. R. Kohn, obchodník v Kostelci n. Č. L.
Historie: Od nepaměti držel Kostelec s okolím rod libických Slavníkovců. – Roku 996 je měla komora pražského knížete. R. 1344 směnou za Náchod páni Ješkové z Náchoda. R. 1415 koupí Jan Sekretář ze Smržova. R. 1492 koupí Slavata z Chlumu a Košumberka. R. 1447 propadnutím v trestu komora královská. R. 1558 koupí Jaroslav Smiřický ze Smiřic. R. 1597 dědictvím Zikmund Smiřický ze Smiřic. R. 1608 dědictvím Jaroslav Smiřický. R. 1611 dědictvím Albrecht Václav Smiřický. R. 1614 dědictvím Albrecht Jan Smiřický. R. 1618 přivlastněním Marketa Smiřická, provdaná za Jindřicha Slavatu z Chlumu a Košumberka. R. 1620 ujetím Albrecht z Valdštejna. R. 1621 koupí Karel z Liechtensteina. R. 1627 Karel Eusebius z Liechtensteina. R. 1656 Jan Adam Ondřej z Liechtensteina. R. 1712 dcera Marie Terezie z Liechtensteina, provdaná za vévodu Tomáše Emanuele ze Savoje. R. 1772 František Josef z Liechtensteina. R. 1781 Alois Josef z Liechtensteina. R. 1805 Jan Josef z Liechtensteina. R. 1836 Alois z Liechtensteina. R. 1858 Jan II. z Liechtensteina. R. 1929 František Karel August z Liechtensteina. R. 1932 Československá republika.
Černokostelecko pro svou blízkost Praze a pro své půvaby se stává v poslední době oblíbeným cílem turistů a letních hostů. Kostelecko je malebná a olesněná vrchovina, které přibývá na výšce jižním směrem k řece Sázavě. V severní části od Prahy přes Mukařov a Kostelec n. Č. L. na Kutnou Horu běžící pěkná státní silnice tvoří vodní předěl mezi Labem a Sázavou. Východ Černokostelecka jest proti úrodnému Kouřimsku ohraničen táhlou kopcovinou, se které jsou pěkné výhledy na východ, a to od B u 1 á n k y {402 m n. m.) nebo od Švehlova pomníku na Ždánickém kopci (401 m.). Za Komercemi nad lukami se zvedající Růžová rokle (463 m) a Kachní Louže (439 m) jsou zalesněné a neskýtají tudíž širokého rozhledu. Na jihu při Čertově brázdě je N echy ba (470 m), odkud je krásný pohled na Posázaví. Nad vlkančickým údolím se v lesích vzdouvají kopce Rulík (443 m) a Baba (438 m n. m.). Odtud se> táhnou rozlehlé lesy na západ, kde se stýkají se stejně rozsáhlými hvozdy říčanskými. Malebnými údolími se vine několik potoků. Jevanský a Nučický do Sázavy, Lázný a Bylanský do Šembery.
Nadmořské výšky: Kostelec n. Č. L. 400 m. -Čes. Brod 222 m. – Přistoupím 255. – Triangulační bod nad Tuchorazí 313. – Dvůr Tuchoraz 280. – Dvůr Komorce 333. -Dvůr Hošť 350. – Bohumil 412. – Myslivna v Brníku 389. -Bulánka 402. – Myslivna v Radlicích 362. ~ Myslivna ve Stř. Skalici 401. – Baba 438. – Myslivna v Oplanech 406. -Myslivna v Jevanech 380. – Kobyla 505. – Malinový 424. -Myslivna v Č. Voděradech 440. – Hájovna Penčice 340. -Myslivna Buda-Mukařov 417. – Kostel Mukařov 419. – Vyžlovský kopec 433. – Myslivna v Oboře 251. – Hájovna Peklov 305. – Triangulační bod Pecny 546. – Hradešín 399. -Velký Tehov 443. – Triangulační bod nad Klokočnou 498.
