Převládající horninou na Černokostelecku jest rudošedý permský pískovec, jehož zvětralé části tu přivodily charakteristické zabarvení ornice. – Permský ostrov černokostelecko-českobrodský zabírá přes polovinu okresu. Oblast permu ohraničují na západě obce Doubravčice, Kozojedy, Jevany, Bohumil, Aldašín, Penčice, Čer. Voděrady; na jihu Hradce, mlýn Propast, Hrad. Střimelice, Stř. Skalice, Vlkančice, Drletín; n a východě Dolní Kruty, Komorce, Krymlov a Oleška. Nesouvisle vybíhá u Kostelce, Močedníka, Chotýše a Bulánky.
Nučický pískovec
Tento pískovec, zvaný také nučický, jest výborný materiál na práce kamenické a kamenosochařské. Nacházejí se v něm vložky slepenců, jakož i lupky s otisky pozoruhodné permské květeny, na př. význačné Callipteris coriferta a zajímavé Annularia longifolia, Odontopteris obtusiloba, Cy-atheites arborescens, Cordaites borassifolius, Walchia piniformis (Peklov u Kostelce). – Permské vrstvy jsou velmi mocné. Na př. u Přistoupimě při hlubinném vrtání r. 1874 nebylo ještě ani v hloubce 698 m dosaženo spodku permu.
Černokostelecký permský útvar obsahuje i slabé flíčky kamenného uhlí, na něž tu bylo neúspěšně dolováno v letech 1842-1870 na př. poblíž Kostelce u Horního Peklova, v Brnickém lese, u Nučic, u Výžerek a Nouzová. Na slabé vrstvy kamenného uhlí se tu co chvíli přichází i při kopání nebo hloubení studní. V lese na Trubách u Kostelce vybíhá tato slabá uhelná žíla dokonce až na povrch.
Permský pískovec a slepenec jest místy prostoupen měděnou rudou, malachitem a azuritem, jichž bylo v minulém století dobýváno v Peklově u Kostelce, u dvora Chrástu a u Kost. Střimelic. Zastaralý způsob těžení nebyl výnosný, a proto huti zašly.
Na severozápadě přiléhá černokostelecký perm k středočeskému žulovému masivu, jenž u Srbína, Mukařova, Žernovky, Vyžlovky a Jevan dává znamenitou žulu nejen na štěrk a stavbu, ale také na leštěné výrobky kamenické. -U Zvánovic se perm dotýká silurského ostrova zvánovického, u Ondřejova přiléhá k dioritům a dioritporfyritům (znamenité štěrky) a u Drletína, Vlkančic a Krůt se stýká s rulou.
Mezery mezi roztřásněnými permskými výběžky u Kostelce vyplňuje křídový pískovec nevalné jakosti, jenž se hodí jen na výrobu písku.
Deluviální náplavy
Černokostelecké diluviální náplavy dávají znamenité jíly buď cihlářské (Kostelec, Křupá, Chotýš, Stř. Skalice, Ondřejov, Habr, Žernovka) nebo hrnčířské (ohnivzdorné i měkké červené), z nichž vzešel proslulý černokostelecký keramický průmysl, a to nejen lidové a užitkové hrnčířství, ale i umělecká keramika bytová. (Ložiska: u Kostelce v Háji, v Bílé hlíně a V trativodech; u Brníka a Olešky).
U Stř. Skalice v historické době za pánů Zajímačů z Kunštátu, jakož i za Smiřických i Liechtensteinů bylo těženo stříbro z galenitu, obsahujícího leštěnec stříbrný. Zbytky dolování jsou tam dosud patrny na mnohých jamách a v zasypané štole u řeky Sázavy naproti hostinci „Na Marjánce“.
Historií celého Černokostelecka, jakož i všech 71 obcí někdejšího černokosteleckého panství vypluje obsáhlé dílo Fr. Šimáčka „Za poznáním města Kostelce n. Č L. a okolí“ (Kroniky města Kostelce n. Č. L. díl I.). Vydal Fr. Kadeřábek v Kostelci n. Č. L. Cena 50 Kč.
