Jalovec (rod Juniperus)
je stálezelený keř nebo strom patřící do čeledi cypřišovitých. Je rozšířený především na severní polokouli, kde roste v různých typech prostředí – od horských oblastí po suché a písčité půdy. Existuje více než 50 druhů jalovců, které se liší vzhledem, velikostí a ekologickými nároky.
Základní údaje o jalovci:
Vzhled: Jalovce mohou být keřovité nebo stromovité, dorůstají do výšky od několika desítek centimetrů až po více než 10 metrů. Mají charakteristické jehlicovité nebo šupinaté listy.
Plody: Plody jalovce jsou kulovité šištice, známé jako jalovčinky. U některých druhů jsou modrofialové, pokryté ojíněním, a dozrávají až druhým nebo třetím rokem.
Využití: Jalovčinky se používají jako koření, zejména ve středoevropské kuchyni, a jsou součástí výroby alkoholických nápojů, například ginu. Jalovec má také léčivé účinky – používá se proti zažívacím potížím, nachlazení a revmatismu.
Ekologie: Jalovce jsou nenáročné na půdu, často rostou na kamenitých svazích nebo v suchých oblastech. Jsou mrazuvzdorné a dokáží přežít i v chudých půdách.
Pravěké hradiště v lokalitě Na Hradcích
Pomístní název Hradce (nezaměňovat s Hradcem u Stříbrné Skalice) vedl v minulosti k úvahám, že vznik tohoto drobného hradiště spadá do středověku, kdy mohlo plnit strážní funkci nad přechodem přes řeku Sázavu. Povrchové sběry uskutečněné v roce 2004 nad skalní stěnou a u pravoúhlé povrchové stavby, ležící ve středu hradiště, poskytly nevelký soubor nálezů, na jejichž základě autoři průzkumu Jiří Bernat a Milan Štědra soudí, že toto místo bylo osídleno již ve středním eneolitu, v době, kdy zde pobýval lid kultury řivnáčské, časově vymezené 30. až 29./28. stoletím př. Kr. (více zde).
