14. století
1352 – první písemná zmínka o kostele sv. Jakuba Většího v Rovné
1360 – 1362 – patronem a majitelem Skalice byl Ctibor ze Skalice
čtěte více: Hrad Skalice
1376 – 1377 – Střížek ze Skalice, pak Kuneš ze Skalice
1384 – 1392 – Ješek ze Skalice
1393 – Jan ze Střimelic (Hradové Střimelice – nedaleká tvrz)
15. století
1401 – 1403 – Bohdal z Drahonic, potom se hrad neznámým způsobem dostal do královských rukou
1402 – Bolek – profesor Johanitského kláštera v Praze a Bohdal z Drahonic, jinak ze Skalice
1403 – Racek Kobyla
1402 nebo 1403 – Zikmund dobyl skalický hrad
1402 -1403 – Bohdal z Drahonic – patron Rovné
1403 – Král Václav daroval hrad Skalici Janovi Sokolovi z Lamberka, hrdinnému muži z Moravy, jenž mu věrně sloužil
od 1403 – Jan Sokol z Lamberka
1413 – 1415 – Kolman z Křikavy na Skalici
Kostel sv. Jakuba v Rovné pod správou Sázavského kláštera
1417 – ke kostelu sv. Jakuba měl vlastnické právo Janek z Chotěnic sezením ve Vlašimi, se souhlasem sázavského opata – jakéhosi Peška a nejmenovaného rytíře.
od 1427 – Sezima z Kunštátu a na Jevišovicích
Císař Zikmund zastavil Skalici Janovi Zajímačovi z Kunštátu, Skalice pak patřila ke zboží sázavskému.
od 1435 – zástavně Jan Zajímač z Kunštátu, pán v Sázavě
1436 – Skalice i Rovná uváděny jako “zboží sv. Prokopa” (tedy majetek sázavského kláštera)
16. století
okolo 1508 – došlo k rozdělení sázavského panství pro dluhy a jednotlivé části dostaly se věřitelům
1530 – Adam Sviták (věřitel?)
čtěte také: Stříbrnoskalický pivovar
Adam Sviták z Landštejna držel jen část městečka Skalice. Zajímačům se později podařilo Skalici zase vyplatit.
1543 – Jan Zajímač z Kunštátu na Tavíkovicích (asi jako poručník se svými strýci Sezemou, Jindřichem a Janem). Obdržel tehdy povolení k těžbě podle horního práva na zdejší stříbrné hory.
čtěte také: O skalickém dolování
1558 – 1567 – Jindřich Zajímač
Skalice připojena k panství Kostelec nad Černými lesy
od 1567 – Jaroslav Smiřický ze Smiřic, majitel kosteleckého panství
1574 – učiněna s Jaroslavem smlouva o doprodání skalické strany patřící komoře
1597 – 1608 – Zikmund Smiřický, synovec Jaroslava Smiřického
17. století
1608 – 1611 – Jaroslav Smiřický, syn Jaroslava Smiřického
1611 – 1614 – Albrecht Václav Smiřický, prasynovec Jaroslava Smiřického
1614 – 1618 – Albrecht Jan, syn Zikmunda
1618 – 1620 – dědické spory mezi Markétou Salomenou, provdanou Slavatovou, a Eliškou Kateřinou, provdanou z Vartemberka
okolo roku 1620 – zánik fary v Rovné (možná i dříve)
od 1620 – Markéta Salomena, která však po Bílé hoře emigrovala
1621 – Albrecht z Valdštejna, poručník slabomyslného Zikmundova syna Jindřicha Jiřího
Lichtenštejnové
1623 – Albrecht prodává Kostelec (i s Rovnou), Uhříněves, Škvorec, a Křenice Karlovi z Lichtenštejna
od 1627 – Karel Eusebius
1654-55 – majetek zabrán císařem, Karel získal majetek zpět teprve v r. 1665
1654 – v berní rule zmiňována ves Rovná (1 zahradník, 2 pustá stavení)
1677 – v urbáři popsáno, že jsou na skalickém návrší zříceniny dřívějšího hradu
18. století
do 1712 – Jan Adam Ondřej
1712 – 1772 – v držení Marie Terezie, provdané Savojské, dcera Jana Adama Ondřeje
do 1715 – rovenský kostel pod správou benediktinů ze Sázavy
čtěte také: Kostel sv. Jakuba Většího v Rovné
1730 – obnovena fara ve Skalici, založen filiální kostel ve Skalici, farním kostelem stále kostel v Rovné
od 1772 – opět v držení Lichtenštejnů, z Gundakarské větve
20. století
1923 – v důsledku pozemkové reformy přicházejí Lichtenštejnové o část majetku
1933 – zabrán zbytek půdy a zámek
čtěte více: Dějiny Stříbrné Skalice – František Brůha
zdroj: seminární práce Karla Humpoly: Historické vlastnické poměry na Stříbrnoskalicku
