Po přednášce s vycházkou Hrnčíři ve Stříbrné Skalici, která se v rámci Cyklu přednášek na Stříbrnoskalicku a Mezinárodního dne archeologie uskutečnila v sobotu 19. října 2019, přináším malé shrnutí historických dat, týkajících se skalického hrnčířství.
Známá data:
- 2. polovina 18. století – ve Stříbrné Skalici vyráběna měkká hrnčina. První hrnčíři: Jan Šáda a Jindřich Bubeník.
- 1820 – v nedalekém Ondřejově se při kopání základu pro hrnčířskou pec našel kostrový hrob.
- 1820 – z cest se vrátil František Kahoun. Na základě zkušeností z Rakous zavedl poté společně s bratry výrobu kameniny ve Stříbrné Skalici.
- 1844 – na Černokosteleckém panství se uvádí 13 hrnčířů (dílen). Počty hrnčířů po jednotlivých obcích uvedeny nejsou.
- 1863 – Antonín Kahoun najal hrnčířskou dílnu ve Stříbrné Skalici od svých bratří a pracoval v ní poté sám.
- 1865 – Antonín Kahoun si ve Stříbrné Skalici postavil vlastní hrnčířskou dílnu. Pracoval v ní po dvě léta se čtrnácti dělníky.
- 1865 – Antonín Kubišta z Kostelce nad Černými lesy najal ve Stříbrné Skalici původní hrnčířskou dílnu bratří Kahounů.
- 1874 – František Janovský si ve Stříbrné Skalici postavil hrnčířskou dílnu.
- 1874 – Jan Havlíček si ve Stříbrné Skalici zřídil vlastní hrnčířskou dílnu.
- 1875 – Antonín Kubišta si ve Stříbrné Skalici postavil vlastní hrnčířskou dílnu.
- 1879 – František Chejn ve Stříbrné Skalici zřídil hrnčířskou dílnu. Začal pracovat s pěti dělníky (v té době bylo v sedmi dílnách ve Stříbrné Skalici zaměstnáno přes 50 dělníků).
- 1885 – ze Stříbrné Skalice vyvezeno keramické nádobí v úhrnné ceně asi 35.000,- zl. Vyhlášeno bylo jako znamenité, přesto začíná jeho odběr klesat.
- 1906 – Antonín Kubišta pronajal svoji hrnčířskou dílnu č. p. 159 ve Stříbrné Skalici Václavu Svobodovi.
- 1907 – Václav Svoboda koupil najatou hrnčířskou dílnu č. p. 159 ve Stříbrné Skalici od Antonína Kubišty.
- 1921 – ve Stříbrné Skalici pracují už jen 4 hrnčířské dílny s deseti dělníky. Odbyt po válce je slabý.
- 1928 – v seznamu domů podle čísel a majitelů zaznamenáni ve Stříbrné Skalici 3 hrnčíři
- 1935 – Václav Svoboda ze Stříbrné Skalice (č. p. 159) ještě zveřejňuje reklamu výroby kamenného“ (tj. kameninového) nádobí.
Skalické hrnčírny:
1 – Kahounova hrnčírna, ul. V Betlémě, č. p. 144 (dům a stodola, upraveno a přistavěno) a bývalé vedlejší č. p. 132 (dílna, zbořeno);
2 – Nekvasilova hrnčírna, ul. Pod Farou, bývalé č. p. 57 (zbořeno, dochovány zbytky, nyní parc. č. st. 98 domu č. p. 282);
3 – Svobodova hrnčírna, ul. Ke Štolám, č.p. 159 (upraveno, komín stojí).
Červenými puntíky a šipkou vyznačeny objevené střepníky (vyhozený keramický odpad).
Na samotné přednášce jsme se mimo jiné dozvěděli následující informace:
- Středověká výroba keramiky je ve Skalici nepřímo doložená nálezy keramických čepelů (pomůcka při tvarování keramiky) nalezených při stavebních úpravách jedné z parcel v jižní části skalického náměstí.
- Keramické pece ve Stříbrné Skalici měly délku okolo 6 metrů, šířku 2 metry a vnitřní výšku do 1,8 metru.
- Měsíční produkce ze Svobodovy hrnčírny se dovážela na trhy až do vzdálených Českých Budějovic.
- Za úpadkem hrnčířství ve Skalici stál především rozmach hrnčířství v blízkém Kostelci nad Černými lesy. V roce 1927 kupuje Václav Kahoun, narozený v roce 1880 ve Stříbrné Skalici, hrnčírnu v Pražské ulici č.p. 427 v Kostelci n. Č. l. V roce 1950 byla tato Kahounova dílna začleněna pod Jihočeskou keramiku Bechyně.
Touto cestou bych chtěl poděkovat nejen přednášejícím Pavlu Taiblovi a Jiřímu Bernatovi, ale i manželům Senftovým a panu Herčíkovi, kteří nám při závěrečné vycházce zpřístupnili své nemovitosti a dovolili nahlédnout na pozůstatky místního hrnčířského provozu.
