Ve středu dne 30. května roku 1806 byl na někdejším sídle panství Komorním Hrádku, tehdy již v držení rodu Khevenmüllerů, uzavřen kontrakt mezi manžely Šaldovskými, Václavem a Magdalénou z Ondřejova a Karlem Janovským, mlynářem propastským v Hradci u Stříbrné Skalice.
Z archivních pramenů se dozvídáme:
Karel Janovský, mlynář propastský, z důvodu, že již se svou manželkou věkem sešli a netroufají si na mlejně dále hospodařit a žádný z jejich dvou nezaopatřených synů to po nich převzít nemůže (zde musím doplnit, že jejich syn Karel, již od roku 1804 hospodařil v č.p. 37 – dnes č.p 1 v Hradci), prodává tento propastský mlýn s pilou, nádobím, zásobama, staveními, grunty atd. manželům Šaldovským, jakožto svému zeti a dceři k jejich vlastnoručnímu užívání.
V kontraktu jsou dále vypsány podmínky, za kterých k převodu dochází. Tou hlavní je, že se starý pár přesune do ondřejovské usedlosti, kde do teď sídlili mladí, přičemž se mladí zavazují, že zaplatí dohodnutou sumu 8.000 zlatých, a to 2.000 rovnou, 1.000 do příštího léta a zbývající částku 5.000 zlatých budou potom splácet od roku 1809 každoročně po 416-ti zlatých.
Kromě výčtu podmínek a povinností, jedné či druhé strany, týkajících se úrody a některých pozemků, si odstupující Karel Janovský vymiňuje pro sebe, svou ženu a případně pro svou dceru Ludmilu, pokavad se neprovdá za hospodáře, každý den pár šálků kávy ke snídani a k obědu, mimo trunku piva, potřebné jídlo.
Na konci kontraktu je pak ošetřeno převedení povinnosti nového hospodáře odvádět pánům na Komorním Hrádku každoroční plat do důchodu vrchnostenského, zaopatřovat vrchnostenskou čeleď a robotníky v době robot chlebem a povinnost každý rok nařezat daný počet prken, za což si mlynář může z vrchnostenského dřeva opravovat troubu přivádějící vodu na žlab.
Shrnutí. Propastský mlýn s pilou se do užívání rodiny Šaldů dostal zpoplatněným převedením mlynářského hospodářství z otce na dceru. Zvláštností je fakt, zmíněný výše, že syn mlynáře propastského Karel, dva roky před uskutečněním tohoto kontraktu začal hospodařit v č.p. 37 – v dnešní době dům č.p. 1, který nyní obývám a o kterém jsou mimo jiné i tyto stránky.
