Tak se nám přiblížilo jaro, které po zimě většina z nás už nedočkavě vyhlíží. Pro obojživelníky je to obzvláště kritické období. Ti se po zimě probouzí a hromadně táhnou ze svých zimovišť k vodě.
V Jevanském údolí to jsou hlavně rybníky, ve kterých se rozmnožují. Na své cestě musí překonat silnici procházející podélně údolím, kde značná část z nich končí pod koly projíždějících vozidel.
Intenzivnější vyžívání rybníků
Situace obojživelníků v Jevanském údolí se zhoršila i díky tomu, že rybníky oproti minulosti jsou intenzívněji využívány. Množství nasazených ryb se zvětšilo a přirozené úkryty tvořené příbřežní vegetací (rákos, orobinec apod.) ubyly. V našem případě v údolí Jevanského potoka jsou početnější populace obojživelníků tvořeny už jen ropuchou obecnou a skokanem hnědým. Tyto druhy jsou nejpřizpůsobivější k prostředí a jeho změnám, ale už i ty začínají mít vážné problémy. Ostatní obojživelníci (rosnička, kuňka, čolek apod.) se vyskytují jen ostrůvkovitě a jedná se o zbytky původních, kdysi také početných, populací. K tomu se přidává zvýšený úhyn na silnicích.
Ropucha obecná
Pár informací o tahu ropuchy obecné: ta je nejvíce ohrožena provozem na silnicích, a to z toho důvodu, že překonává silnici velmi dlouhou dobu, až 30–40 min. Ve srovnání s ní skokan hnědý překonává skoky silnici rychleji.
Tah začíná podle průběhu teplot a počasí okolo 1. dubna a trvá přibližně 2-3 týdny. Silný tah vyvolávají večerní teploty nad 5°C. Za oblačného nebo deštivého počasí lze pozorovat tah na silnici i přes den. Největší počty jedinců táhnou až večer začátkem soumraku, někdy okolo 20-té hodiny večerní, a tah trvá podle klesající teploty do časných ranních hodin.
Pomoc obojživelníkům
Kdyby chtěl někdo přenést obojživelníka přes silnici, zásada je chvíli pozorovat kam směřuje a přenést jej přes silnici ve směru jeho cesty. Cca od 8. dubna, někdy i dříve, už se vyskytují jedinci, kteří se vracejí zpět z rybníka do svých letních biotopů. Takže jedinec, který už skoro překonal silnici by se ocitl po „záchraně“ opět na jejím okraji. Dotyk, není-li někdo extrémně citlivý, by neměl nijak vaší pokožce ublížit. V populaci se vyskytují samci ku samičkám v poměru 5-6 na 1 samici. Při záchraně proto preferujte vždy samici. No a jak ji poznáte? Obtížně. Samci jsou menší, štíhlejší a na silnici se staví zejména ve světle reflektorů někdy jakoby vzpřímeně. Samice je výrazně větší a s vajíčky tlustší než samec. Tedy velká bachratá hnědá žába je určitě samice. Na zádech samice se veze někdy samec, pak je samice ta větší pod ním. Samice klade až několik tisíc vajíček v typických provazcích. Zachránili jste tedy několik tisíc pulců. Dospělosti se jich však dožije jen malé procento.
Opatrnost nadevše
Vzhledem k nebezpečí hrozícímu na silnici nikoho k této aktivitě nevyzýváme!
Rozhodne-li se někdo sám za sebe, je to na jeho vlastní nebezpečí a odpovědnost a měl by to dobře zvážit. Je nutné vždy dbát především na bezpečnost účastníků silničního provozu a svoji vlastní:
- neustále sledovat pozorně co se kolem děje,
- vždy se dobře rozhlédnout, než se skloním k silnici,
- nebýt pod vlivem ani malého množství alkoholu,
- přes den být oblečen do výrazných barev, aby byl dobře vidět,
- v podvečerních a večerních hodinách je nezbytné být osvětlen např. čelovkou, baterkou a vybaven reflexní výstražnou vestou).
Pasti na obojživelníky
Na tahu padají obojživelníci někdy do různých člověkem nezáměrně vytvořených pastí (vypuštěný bazén, technické prostory na/nebo pod úrovní země, různé výkopy, prohlubně s hladkými a kolmými stěnami apod.) odkud se nemohou dostat, vyčerpají své energetické zásoby, jsou oslabeni a hynou. Většinou stačí málo, být všímavý, ohradit/zakrýt prostor nebo tam dát položené prkno, aby mohli vylézt.
Kritické období
Až pojedete autem v kritickém období 1. – 20. dubna večer a v noci nebo i přes den okolo rybníků Šáchovec, Propast, Hruškov případně jiných, zkuste si vzpomenout na naše obojživelníky a jejich obtížnou situaci. Bez naší ohleduplnosti a pomoci o ně přijdeme.
Cílem tohoto článku není přecitlivěle oplakávat každou přejetou žábu na silnici, to se stává a nelze tomu zcela zabránit. Účelem je ochrana populací obojživelníků jako takových a otevřít debatu k tomuto problému. Článek by měl vést k zamyšlení a větší ohleduplnosti vůči obojživelníkům nejen na silnicích, aby s námi mohli jejich populace žít v údolí Jevanského potoka i nadále. Kritické úseky (okolo rybníků Šáchovec, Propast a Hruškov) bychom chtěli označit na dobu tahu reflexními informačními cedulemi.
Šáchovec
Šáchovec – rybník, který je vyhlášen jako evropsky významná lokalita kuňky obecné, je součástí celoevropské soustavy chráněných území Natura 2000, je vyhlášený Středočeským krajem za přírodní památku, jsou zde prokázány biologickými průzkumy vzácné druhy obojživelníků, a který je biologicky nejcennějším z rybníků Jevanské kaskády – není zajištěn žádnými zábranami bránícími přejetí táhnoucích obojživelníků, což je poměrně tristní stav. No a situaci na pár metrech silnice zachycuje obr. č. 4. Za celé období jarního tahu zde počty přejetých jedinců dosahují několika set.
Bohužel, je třeba na závěr konstatovat, že orgány veřejné správy mající v náplni činnosti ochranu přírody, nevěnují této problematice v Jevanském údolí dostatečnou pozornost. Nebo spíše žádnou.
Na silnici vedoucí kolem rybníků na Jevanském potoce v úseku Jevany – Stříbrná Skalice pak můžeme vidět ve velkém množství takovéto výjevy. Za depresivní obrázky se omlouvám. Příště něco veselejšího.
Ing. Martin Špaček – chatař Hradec u Stříbrné Skalice
Uvítám Vaše názory, dotazy nebo případně i nabídku pomoci při ochraně, kterou dočasnými zábranami zajišťuje ČSOP Vlašim, kontakt: pks3@seznam.cz
Pozn.: článek se zabývá pouze situací na silnici okolo rybníků Hruškov, Propast, Šáchovec – se kterou je autor dobře obeznámen.
