Na stránkách Národního památkového ústavu vyšel článek (odkaz zde), který se věnuje plánovanému zpřístupnění svatoprokopské jeskyně a přilehlého středověkého domu v klášteře Sázava veřejnosti.
Zpřístupnění jeskyně svatého Prokopa a středověkého domu
Jeskyně sv. Prokopa, spojovaná s legendou o vyhnání tisíce démonů, a loni objevený středověký dům, budou přístupné od roku 2028 jako součást projektu obnovy Opus Sancti Procopii.
- Písemné prameny a archeologické objevy:
- Archeologické výzkumy přinesly důkazy o tom, že dnešní budovy kláštera stojí nad zbytky starších objektů.
- Nejstarší klášter i kostel byly v 11. století vystavěny ze dřeva.
- V roce 1095 byla vysvěcena východní část nového kamenného kostela s východní liturgickou kryptou a se dvěma chórovými kaplemi nesoucími věže. Později byl kostel, zamýšlený jako bazilika, dobudován jako jednolodí se západní emporou.
- Kolem poloviny 12. století byl chrám obestavěn bočními prostory, čímž získal bazilikální podobu.
- Podlaha chrámu byla vydlážděna terakotovými dlaždicemi s reliéfní výzdobou, stěny byly s největší pravděpodobností zdobeny freskami.
- Uvnitř i vně kostela vzniklo již v 11. století pohřebiště.
- V první polovině 12. století ještě stála dřevěná klausura z 11. století vybudovaná na půdorysu typického klausurního čtverce.
- Ve druhé polovině 12. století byly tyto objekty zbořeny a na jejich místě postavena kamenná klausura s ambitem a jednotlivými provozními prostorami.
- Prostor pod presbytářem kostela, původně spojovaný s legendou o jeskyni sv. Prokopa, byl identifikován jako gotická krypta, několikrát upravovaná, zejména v 17. a 18. století. Obsahuje kamenné schodiště, oltář a dřevěné sochy.
- Ve skalnatém podloží severně od krypty byl vyhlouben další středověký prostor, dnes veřejnosti nepřístupný, nad nímž byla gotická nástavba, pravděpodobně kaple. Tento prostor někteří identifikují jako jeskyni poustevníka Prokopa. Byl však uměle vyhlouben a upraven do tvaru rovnoramenného kříže o délce zhruba 6 metrů. Ostění a záklenky portálů ve vstupu ze středověkého domu do jeskyně, určují slohovou příslušnost do gotické doby.
- Díky podobě prostoru a skalnímu podloží klášterního ostrohu nelze předpokládat, že by se jednalo o přírodní útvar, ale s největší pravděpodobností o jeskyni uměle vytvořenou. Možná až v době výstavby nově objeveného pozdně středověkého domu.
Objevený středověký dům
Středověký dům severně od původního klášterního kostela měl nejméně dvě patra a plochu 190 m². Byl objeven při archeologickém výzkumu, jehož cílem bylo zpřístupnit jeskyni. Dům sloužil k přístupu do jeskyně a byl aktivní v 15. a 16. století, než byl zničen a využíván jako skládka. Nález poskytl cenné informace o životě v klášteře i v období husitských válek. Archeologové se věnují dalšímu zpracování nálezů, včetně fragmentů keramiky a kachlů.
Úprava projektu a restaurátorské práce
V návaznosti na výsledky výzkumu se Národní památkový ústav rozhodl upravit projekt a zpřístupnit jeskyni i středověký dům. V současnosti pokračují projekční práce, které mají zohlednit a vyzdvihnout objevené. Archeologická lokalita bude na zimu restaurátorsky a staticky zajištěna. Byla zastřešena, probíhá zde měření vlhkosti a teploty a jsou realizovány petrografické a restaurátorské průzkumy.
O poustevníku Prokopovi (†1053), staroslověnské liturgii, svatoprokopských legendách, chrámu sv. Kříže, poustevnické jeskyni a dalších zajímavostech se dozvíte v článku:
Sázavský klášter ve středověku
Obnova zahrad a dalších prostor kláštera
Plánuje se obnova svatoprokopské, mariánské a východní zahrady, zahrnující nové procházkové okruhy, úpravy pěšin a vyhlídky.
V neorenesanční zámecké věži vznikne nová vyhlídková trasa
Rekonstrukce propojených sklepů umožní vytvořit expozici s moderními technologiemi.
Historický kontext kláštera Sázava
Klášter založil sv. Prokop v 11. století. Místo bylo centrem staroslověnské kultury a hlaholice. Po smrti Prokopa se Sázava stala poutním místem.
V roce 1204 byl Prokop svatořečen. Letos proběhla vědecká konference věnovaná jeho životu a významu.
Mezinárodní vědecká konference
Konference (6.–8. listopadu) probíhala v klášteře a v GASK Kutná Hora. Zabývala se životem sv. Prokopa, kanonizačními procesy a středověkou duchovní společností. Byla věnována památce prof. Petra Sommera.
Celkově se jedná o rozsáhlý projekt s cílem obnovit významné kulturní dědictví a nabídnout veřejnosti unikátní pohled na historii kláštera a osobnost sv. Prokopa.
Výzkum NPÚ ÚOP střední Čechy 2023/03.
