Probíhající revitalizaci pražského Klementina (sídla Národní knihovny), kladoucí si za cíl zpřístupnění areálu nejen studentům a badatelům, ale i široké veřejnosti, předcházely drobné rekonstrukce započaté již na konci 90. let 20. století.
Archeologické výzkumy
Od roku 1997 zde pod vedením Jana Havrdy, archeologa NPÚ, proběhlo několik záchranných a zjišťovacích archeologických výzkumů, které zásadními informacemi obohatily minulost místa, nacházejícího se nedaleko vyústění Karlova mostu na staroměstský břeh. Víme tak již například, že lidské aktivity zde nezapočaly až s dosud předpokládaným osídlováním od konce 11. století, ale již zhruba o dvě století dříve. Při výzkumu zahájeném v roce 2012 bylo odkryto raně středověké pohřebiště z 2. pol. 9. a počátku 10. století. Více o tom, se v dohledné době můžete dozvědět z periodika Staletá Praha, vydávaného Národním památkovým ústavem v Praze.
Nepřímý doklad o stříbrnoskalické důlní činnosti
V letech 1997 a 2001 bylo v Klementinu realizováno celkem 12 zjišťovacích archeologických sond (r. 1997 – 9 sond na Hospodářském dvoře, r. 2001 – 3 sondy na různých místech areálu). Výsledky publikované v roce 2008 na stránkách Archaeologica Pragensia přinášejí nepřímý doklad o stříbrnoskalické důlní činnosti datované do přelomu raného a vrcholného středověku. Do doby, kdy v Rovné u Stříbrné Skalice vyrůstá románský kostel sv. Jakuba Většího, jehož zasvěcení je historiky spojováno s hornickou činností.
Zpracování železných i neželezných kovů
Při archeologickém výzkumu byly v několika sondách odkryty žárem vypálené kruhové i oválně zahloubené objekty, zahloubené do terénů z 10. až 11. století. Primárním metalurgickým materiálem v nich zpracovávaným byla železná ruda, jejíž ložiska se nacházela v okolí a i větší část výrobního odpadu (26 kg) tvořila struska po jejím zpracování. Zároveň s ní, však bylo vyzvednuto téměř 300 ks archeometalurgického materiálu, dokládajícího zpracování neželezných kovů. Byly to: kovové slitky, strusky, fragmenty vypálené hlíny s nataveným povrchem, drobné kusy rudy, hutnické polotovary a keramika s utuhlými taveninami.
Analýza drobných kusů měděné rudy
Z analyzovaného materiálu je pro oblast Stříbrnoskalicka nejpodstatnější analýza 3 ks hornin prostoupených žilkami měděné rudy, které pocházely z výplně jímky z konce 13., či začátku 14. století. Specialista na rudní mikroskopii P. Kašpar z Ústavu geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy jako zdroj hornin označil oblast českobrodského permokarbonu. Konkrétně okolí Hradových Střimelic a Stříbrné Skalice, kde jsou hlavními nositeli zrudnění chalkozín, malachit a azurit.
Závěr
Archeologický výzkum v areálu pražského Klementina objevil v sídlištních situacích z konce 11. až 13. století početný soubor paleometalurgického materiálu. Analýza 3 kusů zpracovávané horniny přinesla poznatek, že proveniencí měděné rudy bylo 35 kilometrů vzdálené Stříbrnoskalicko. Jinak tomu bylo na Kutnohorsku, Havlíčkobrodsku i Jihlavsku, kde ke zpracování neželezné rudy docházelo přímo v areálech středověké těžby.
Potvrzení toho, že důlní činnost na Stříbrnoskalicku probíhala nejpozději od 13. století, přinesl nejen archeologický výzkum v Klementinu, ale i nedávné nálezy Jiřího Bernata, pracovníka Ústavu archeologické památkové péče středních Čech, učiněné v Kostelních Střimelicích při stavbě rodinného domu, nedaleko kostela sv. Martina. Ale o tom zas někdy příště.
Použitá literatura:
- Havrda, J. – Zavřel, J. 2009: Pozůstatky raně středověkého metalurgického pracoviště v areálu Klementina na Starém Městě pražském, Archaeologica Pragensia 19/2008, 333-357.
- Havrda, J. – Žďárská, A. – Kovář, M. 2014: Archeologický výzkum pražského Klementina v roce 2013, In: Archeologické výzkumy v Čechách 2013 (sborník referátů z informačního kolokvia). Zprávy České archeologické společnosti, supplémentum 93, 33-34.
