Z jedenácti kostelů sv. Jakuba Většího založených v Čechách v období kolem roku 1200 se dva nacházejí v blízkosti sázavského kláštera. Ten významnější z nich stojí u někdejší samostatné osady Rovná, dnes součásti obce Stříbrná Skalice.
Střední Posázví, kde kostel stojí, bylo v té době významně ovlivněno působením opata Silvestra, benediktinského řeholníka kláštera v Sázavě, který se zasloužil nejen o přestavbu tamní klášterní budovy, ale rovněž se podílel na stavbě baziliky sv. Michaela v Mnichovicích. I výstavbu kostela v Rovné lze hypoteticky spojovat s jeho osobou.
Kostel sv. Jakuba Většího, jehož vznik je kladen do doby okolo roku 1150 a vystavěn byl z nučického (Nučice jsou vzdáleny vzdušnou čarou 7 km) červeného pískovce, svým pojetím nijak nevybočuje z řady ve 12. století budovaných venkovských kostelů. Do jeho severního předpolí je kladena existence dřevěného dvorce spojeného dřevěnou lávkou s portálkem dochovaným v úrovni prvního patra severní stěny kostela, jímž se vcházelo do prostoru empory (vyvýšený oddělený prostor v západní části kostela). Z výše nastíněných indicií se usuzuje, že byl kostel v počátku své existence vlastnický a zároveň nejspíš i farní.
Patrocinium sv. Jakuba Většího nebylo v té době běžnou záležitostí. Od 10. století se v západní Evropě vzmáhá svatojakubský kult, který je k nám s časovým odstupem importován převážně prostřednictvím benediktinských řeholníků a svědčí o vyspělém duchovním prostředí v okolí sázavského kláštera. Za nejbližší inspiraci stavebních předloh kultu u nás je považováno Řezno s kostelem sv. Jakuba. Kamenné reliéfy vyobrazené na kostele v Rovné nesou stopy sázavské stavební huťe inspirované stavbou právě v tomto bavorském městě.
Za nejvýznamnější část kostela jsou však v současnosti považovány románské nástěnné malby objevené při rekonstrukci kostela v roce 1944. Malby vznikaly ve dvou etapách. První etapa probíhala pravděpodobně krátce po výstavbě kostela po polovině 12. století, druhá etapa pak zřejmě před polovinou století třináctého a malby jsou nepochybně ovlivněny spiritualitou benediktinů z nedalekého sázavského kláštera.
Výzdoba kostela sv. Jakuba Většího v Rovné přesahuje hranice tohoto regionu, o čemž svědčí i to, že byl na podnět ing. M. Dvořáka zařazen do restaurátorského programu americké nadace Getty Conservation Institute, která zde spolufinancovala rekonstrukci stavby, především však nástěnných maleb v interiéru.
Koslel v Rovné je jednoznačně nejvýznamnější památkou stříbrnoskalicka a je mu v poslední době věnována zasloužená pozornost, avšak nemělo by se při péči o jednu památku zapomínat na ty ostatní, které nemusí být a pravděpodobně nejsou obdobně významné, což ovšem není důvod, aby se nacházely někdy i v dosti neutěšeném stavu. Extrémním případem je pak zřícenina hradu v Hradových Střimelicích.
