Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze je významnou historickou památkou s bohatou historií. Vztyčen byl v roce 1650 jako barokní pískovcový sloup s sochou Neposkvrněné Panny Marie na vrcholu a dalšími sochami na čtyřech podstavcích kolem sloupu.
Historie
Sloup byl postaven jako projev vděčnosti Panně Marii za úspěšnou obranu Prahy proti švédským vojskům na konci třicetileté války v roce 1648. Autorem sochařské výzdoby sloupu byl Jan Jiří Bendl a jeho dílna. Sloup byl vztyčen na schodišťové podnoži o třech stupních. Na horním stupni se nalézalo kamenné zábradlí tvořené balustrádou s kuželkami a sloupky. Na nich byla položena madla s kamennými koulemi uprostřed a na nárožích. V takto ohraničeném centru se nacházel vlastní mohutný kamenný podstavec s menšími pilíři na nárožích pro sousoší andělů, bojujících s ďábly znázorňujícími válku (lev), mor (bazilišek), hlad (drak) a herezi (had).
Stržení
Dne 3. listopadu 1918, krátce po vzniku Československa, byl sloup stržen rozvášněnou skupinou demonstrantů vedenou žižkovským anarchistou Františkem Sauerem. Motivací byla mylná představa, že sloup symbolizuje habsburskou nadvládu a porážku českých stavů po bitvě na Bílé hoře v roce 1620. Ve skutečnosti byl sloup postaven v roce 1650 jako poděkování za obranu Prahy před švédskými vojsky během třicetileté války.
Zbytky původního sloupu jsou uchovány v Lapidáriu Národního muzea.
Snahy o obnovu
Snahy o obnovu památky začaly téměř okamžitě po jejím zničení. Již krátce po stržení se objevily první návrhy na obnovu sloupu. V roce 1923 byl ustaven Odbor pro obnovu mariánského sloupu a v roce 1990 vznikla Společnost pro obnovu mariánského sloupu v Praze.
Kontroverze a schválení obnovy
Obnova sloupu byla dlouhodobě kontroverzním tématem. Odpůrci sloup vnímají jako symbol pobělohorského útlaku katolickými habsburskými panovníky. Několikrát byl projekt zamítnut pražským zastupitelstvem. Zlom nastal v lednu 2020, kdy zastupitelstvo hlavního města Prahy obnovu sloupu konečně schválilo.
Realizace obnovy
Hlavní práce na obnově sloupu začaly v roce 1995, kdy se do projektu zapojili sochaři Jan Bradna, Miroslav Krátký, Karel Kronych a Petr Váňa. V roce 2000 začal Petr Váňa tesat sochu Panny Marie a v následujících letech byly vytvořeny další části sloupu.
Petr Váňa se svým týmem usiloval o co nejvěrnější reprodukci původního sloupu, který byl dílem sochaře Jana Jiřího Bendla z roku 1650. K rekonstrukci byly použity různé druhy kamene, včetně pískovce z Božanova pro sochu Panny Marie a indického pískovce pro samotný sloup. Obnova sloupu začala 17. února 2020.
Mariánský sloup obnoven a požehnán
Dne 4. června 2020 byl osazen dřík a socha Panny Marie. Slavnostní požehnání obnoveného 16 metrů vysokého sloupu se konalo 15. srpna 2020 za účasti pražského arcibiskupa kardinála Dominika Duky. Obnovený sloup je věrnou kopií původního díla sochaře Jana Jiřího Bendla. Stojí na svém původním místě, jen několik metrů od pomníku Jana Husa.
V nedávné době byla práce na obnově sloupu završena. Dne 8. ledna 2024 byly instalovány tři umělecky zrekonstruované sochy andělů. Navíc 15. srpna 2024, během svátku Nanebevzetí Panny Marie, pražský arcibiskup Mons. Jan Graubner požehnal soubor čtyř andělů.
Přestože nebylo znovuvztyčením Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí dosaženo úplného ekumenického konsenzu, jeho obnova spory o něj alespoň utišila. U příležitosti vztyčení sloupu se konaly ekumenické bohoslužby, které naznačily snahu o smíření, byť historické a symbolické spory nebyly zcela překonány.
Archeologie
Zjišťovací výzkum v roce 2015
- Provedeny čtyři sondy o celkové ploše asi 18 m².
- Maximální mocnost dochovaného základu byla 1,4 m.
- Základová spára se nacházela v hloubce 1,8 m pod povrchem náměstí.
- V sondě S02 prozkoumáno antropogenní nadloží až na úroveň podloží.
- Zjištěno mohutné sídlištní souvrství z hlín s různými příměsemi.
- Identifikováno nejméně 6 úrovní zpevnění povrchu náměstí z období 12. až počátku 15. století.
- Celková mocnost nadloží dosáhla 2,9 m.
Hlavní výzkum v roce 2020
- Plošný záchranný výzkum před obnovou sloupu.
- Odkryta celá plocha základu o rozměrech přibližně 8 x 8 m.
- Hloubka stavební jámy 0,6-1 m, celková plocha skrývky asi 90 m².
- Detailně zdokumentována konstrukce základu.
- Dvě úrovně základového zdiva.
- Spodní úroveň (výška 0,9 m) spojena méně kvalitní maltou.
- Horní úroveň obsahovala druhotně použité architektonické články.
- Objevena obdélná kapsa (36 x 28 x 24 cm) uprostřed základu, pravděpodobně pro uložení památeční schránky.
- Nalezena mince Maxmiliána I. z roku 1624, která rámcově dokládá dobu výstavby.
- Provedena analýza stavebního materiálu a druhotně použitých architektonických článků.
Výzkum přinesl cenné informace o konstrukci, materiálech a technice výstavby mariánského sloupu, stejně jako o historii a vývoji Staroměstského náměstí od 12. století.
Nedávno jsem uveřejnil článek, který se rovněž věnuje rekonstrukci stavby úzce spojené s pobělohorským obdobím.
Pražské Jezulátko. Nové historické poznatky a archeologické objevy
