Během tuhé zimy 2005/2006 uhynulo v sádkovém rybníce v Penčicích takové množství ryb, že musel být na jaře 2006 kvůli nepříjemnému zápachu postupně upouštěn. Na odhalené vnitřní straně jižní hráze mezi žulovými a pískovcovými kameny leželo množství zlomků keramiky a kachlů. V té době jsem již věděl, že zhruba pět metrů jižněji, ve stěně současné hráze, je ukryto zdivo zaniklého mlýna.
Celkem byly vyzvednuty dvě banánové bedny dnes již rozřazené keramiky, zhruba 40 zlomků kachlů (převážně 16.století), několik kusů mlýnských kamenů (průměrná výška 10-15cm) a dýmka, předběžně datovaná M. Vyšohlídem do 18.století (o dýmce více zde).
Lze jen spekulovat, zda byl tento prostor mezi rybníkem a mlýnem i během jeho fungování využíván k deponování odpadu, či zda se sem tyto zlomky dostaly až po zániku mlýna na konci 19. století při budování současné hráze.
Předběžná analýza keramických nálezů z Penčic odhalila soubor převážně novověké keramiky z období 16.–17. století. Nejpočetnějšími nálezy jsou hrnce, z nichž některé mají oxidaci a glazuru. Významné jsou dekorační techniky, jako radélkování a hlinková malba, které pomáhají s chronologickým zařazením. V souboru se objevují také pánve, talíře, mísy a džbány, přičemž část fragmentů odpovídá raně novověkým tvarům. Dále byly nalezeny fragmenty porcelánu a keramiky z 19. a 20. století.
Nález zlomku kachle s neobvyklým motivem
Mezi nejzajímavější objevy patří nález zlomku renesančního kachle s vyobrazením Salome s hlavou Jana Křtitele.
Tento motiv byl ve střední Evropě poměrně oblíbený, zejména v 16. století, kdy byl používán jako dekorativní a náboženský motiv na různých předmětech, včetně kachlů. Vyobrazení Salome, která nese hlavu Jana Křtitele, mělo symbolický význam spojený s biblickým příběhem, což vyvolávalo silné emoce a rezonovalo s náboženským cítěním té doby.
Přestože je tento motiv doložen, nálezy kachlů s takovým vyobrazením jsou omezené a objevují se spíše na významnějších archeologických lokalitách nebo v hradech a zámcích, kde bylo důrazně dbáno na estetiku a obsahová sdělení v dekorativních prvcích. To, že jste se kachel s takovýmto motivem nacházel ve venkovském prostředí zaniklého mlýna, je zajímavé a naznačuje, že podobné předměty nebyly omezeny pouze na šlechtická sídla. Kachle s náboženskými motivy, se mohly dostat na venkov i díky pohybu řemeslníků a obchodu. Je pravděpodobné, že určitá vzácnost těchto nálezů není jen důsledkem jejich omezeného výskytu, ale i mírou současného poznání a dosavadního archeologického průzkumu. Ve venkovských ruinách a méně prozkoumaných lokalitách se stále mohou nacházet artefakty, které dosud nebyly dostatečně zdokumentovány.
2. pol. 16. stol.
České muzeum stříbra, Kutná Hora
Salome byla dcerou Herodiady, ženy krále Heroda. Herodiada měla v nenávisti Jana Křtitele, protože králi vyčítal, že si vzal za manželku bývalou ženu svého bratra Filipa. Uvěznění Jana Křtitele pro podezření ze vzpoury jí nestačilo, a tak hledala příležitost k odplatě.
Vhodná chvíle nastala, když Herodes o svých narozeninách uspořádal hostinu pro své dvořany, důstojníky a významné lidi z Galileje. Tu vstoupila dcera té Herodiady, tančila a zalíbila se Herodovi i těm, kdo s ním hodovali. Král řekl dívce: „Požádej mě, oč chceš, a já ti to dám. “ Zavázal se jí přísahou: „Dám ti, co si budeš přát, až do polovice svého království. “ Ona vyšla a zeptala se matky: „Oč mám požádat“. Ta odpověděla: „O hlavu Jana Křtitele. “ Dcera spěchala dovnitř ke králi a přednesla mu svou žádost: „Chci, abys mi dal ihned na míse hlavu Jana Křtitele. “ Král se velmi zarmoutil, ale pro přísahu před spolustolovníky nechtěl ji odmítnout. Proto poslal kata s příkazem přinést Janovu hlavu. Ten odešel, sťal Jana v žaláři a přinesl jeho hlavu na míse; dal ji dívce a dívka ji dala své matce.
Vysvětlení, proč by se kachel s takovým motivem mohl objevit ve venkovském mlýně, může být několik:
- Dědictví z většího sídla: Kachel mohl být součástí inventáře, který se dostal na venkov třeba jako přebytečný majetek z panského sídla nebo přes bazar.
- Přenos uměleckého stylu na venkov: Kachle byly často vytvářeny v dílnách, které měly svoje vzory a formy. Pokud vzor s náboženským motivem byl v dané době dostupný, mohl si ho objednat i venkovský zákazník, který měl zájem o duchovní symboliku.
- Estetická či náboženská poptávka: I ve venkovském prostředí byla občas poptávka po výrazné ikonografii, což zajišťovalo přítomnost biblických či mytologických motivů. Majitel mlýna mohl mít snahu zdůraznit svou religiozitu nebo napodobit vkus vyšších vrstev.
V každém případě je tento nález cenným příspěvkem k hlubšímu poznání rozšíření náboženské ikonografie v každodenním životě i mimo vyšší společenské vrstvy, což je oblast stále otevřená pro bádání.
