V aktuálním desátém vydání Černokosteleckého zpravodaje vyšel článek pana Pávka, který mě doslova uzemnil. Byl věnován náhle zesnulému Josefu Jíšovi, regionálnímu badateli a sběrateli.
Popravdě, potkal jsem se s Pepou jen jednou, v půlce prázdnin na naučné vycházce Penčickým údolím uspořádané Jiřím Bohatou, ale Pepova nezapomenutelná schopnost navazovat kontakty s neznámými lidmi, jak ji ve svém článku zmiňuje pan Pávek, dostihla i mě a na konci výletu jsem měl pocit, že se známe léta.
Pepovým sběratelským klenotem byly a nadále myslím zůstanou pohlednice, jejichž naskenovaná část se ke mě oklikou dostala již před dobrými osmi lety, kdy jsem ho ještě neznal a o nichž mu dokonce jako spoluautorovi vyšla knížka Černokostelecko na historických pohlednicích.
Dalším a možná ještě větším jeho zájmem byla tvorba rodokmenů, který mimo jiné sestavil i rodině Janovských (publikován zde), od kterých jsme koupili náš dům č.p. 1 v Hradci u Stříbrné Skalice. Při našem jediném setkání mi vyprávěl, že má nafoceny téměř všechny matriky obcí na černokostelecku, takže kdybych potřeboval, nemám vážit dalekou cestu do archivu na Chodovec, ale raději se stavit u něj.
Josef Jíša nás opustil náhle, pravděpodobně již v pátek 21.9.2012 (ve svém bytě byl nalezen až v pondělí 24.9.) ve věku padesáti čtyř let. Od pana Filípka z Muzea hrnčířství v Kostelci jsem se dozvěděl, že mu bude v sobotu 20.10.2012 od 14:00 hod. sloužena mše v kostele sv. Martina v Kozojedech.
Máme tak jedinečnou možnost připomenout si Pepu, kterého převážná část z vás zná z kosteleckých hospod a kulturních akcí, v okruhu lidí, kterým není Pepův odkaz lhostejný a navíc v místech odkud pocházel.
Jakub Hlavatý
