V této rubrice postupně publikuji srovnávací snímky, které byly součástí výstavy Proměny Stříbrnoskalicka. Poprvé bylo možné fotografie zhlédnout v půdních prostorách Informačního centra ve Stříbrné Skalici na podzim roku 2014, znovu pak o prázdninách 2017 a naposledy na Skalickém posvícen v roce 2018.
Restaurace Na schůdkách (dnes posilovna)
foto: pohlednice/Tomáš Kocourek, text: Tomáš Kocourek, Jiří Bernat
Snímek z doby kolem roku 1900 zachycuje původní podobu hostince č.p. 9. Dvoubarevnou fasádu členěnou plochými pilastry prolamují tradiční úzká okna se segmentovými záklenky a šestitabulkovými výplněmi. V šindelové střeše jsou umístěny čtyři malé větrací vikýře typu “volské oko”. V druhé polovině 20. století byl dům razantně přestavěn – členění nahradila hladká omítka a okna zvětšena.
Příběh někdejší tradiční skalické restaurace Na schůdkách, dnes firmou Pyzuu s.r.o. přeměněné na posilovnu, se začal psát patrně v sedmdesátých letech 19. století. Z knihovní vložky katastru nemovitostí se dozvídáme, že v roce 1871 bylo právo vlastnické vloženo manželům Josefovi Bubeníkovi a jeho ženě Anně. Někdy v té době došlo k přestavbě původně štítem do ulice orientovaného domu na budovu v současném půdorysu, jak ji známe i z prvních historických fotografií.
vlevo Císařský povinný otisk stabilního katastru z let 1842-1843;
vpravo Katastrální mapa evidenční z let 1870-1916.
Majitelé domu čp. 9 od roku 1871 do roku 1964
- 1871 až 1912 – manželé Josef a Anna Bubeníkovi
- 1912 až 1922 – Alžběta Štěpánková
- 1922 až 1931 – manželé František a Antonie Chocholovi
- 1931 až 1932 – Čeněk Rajský ml.
- 1932 až 1945 – firma Ringhoffer, veřejná obchodní společnost na Smíchově, vlastnící i pivovar ve Velkých Popovicích
- v této době měli patrně hostinec pronajatý hospodští Šváb a Filingr
- v roce 1946 byla firma Ringhoffer na základě Benešových dekretů znárodněna a dům se dostává pod národní správu
- 1959 až 1960 – vlastníkem Místní národní výbor ve Stříbrné Skalici
- 1960 až 1964 – Jednota, lidové spotřební družstvo v Českém Brodě
- od roku1964 – Jednota, lidové spotřební družstvo v Kolíně (v roce 1964 byly Pozemkové knihy uzavřeny a zápisy do knihovních vložek končí)
Firma Ringhoffer a Velkopopovický pivovar
František Ringhoffer II. byl významný český průmyslník, známý především díky svým aktivitám v oblasti železničního průmyslu a pivovarnictví. V roce 1871 založil pivovar ve Velkých Popovicích, který se stal jedním z nejvýznamnějších pivovarů v Čechách. Tento pivovar je dodnes známý pod značkou Velkopopovický Kozel.
Pivovar byl dostavěn roku 1874, kdy byla uvařena první várka piva. Pivovar díky svému majiteli zavedl nové technologie a dal tak vzniknout jeho moderní historii. Na přelomu století prošel pivovar velkou rekonstrukcí a jeho výrobní kapacita se navýšila na 90 000 hektolitrů ročně z původních 18 000 v jeho začátcích.
Historie pivovaru:
- Založení: Pivovar byl založen na místě, kde již dříve existovala malá pivovarská výroba. František Ringhoffer II. využil své technické znalosti a kapitál k vybudování moderního pivovaru.
- Rozvoj: Díky Ringhofferovým investicím a inovacím pivovar rychle expandoval. Kvalita piva a efektivita výroby přitahovaly zákazníky nejen z Čech, ale i ze zahraničí.
- Značka Kozel: Ikonické logo s kozlem, který dnes reprezentuje pivovar, vzniklo na počátku 20. století a postupně se stalo symbolem kvality a tradice.
V 19. století, konkrétně po roce 1871, kdy František Ringhoffer II. založil moderní pivovar ve Velkých Popovicích, zažil podnik výrazný rozvoj, který odrážel průmyslové a technologické změny té doby.
Založení a první roky pivovaru
- 1871: František Ringhoffer II. vybudoval pivovar na místě staršího pivovarského dvora, který však nebyl moderně vybaven. Nový pivovar byl projektován jako moderní výrobní zařízení, využívající pokročilé technologie inspirované německými a rakouskými pivovary.
- Pivovar využíval ideální přírodní podmínky: čistou vodu z místních zdrojů, kvalitní chmel a ječmen, což se odráželo na kvalitě piva.
- Zpočátku byl pivovar zaměřen na regionální distribuci, avšak díky své poloze blízko Prahy a železničním spojením mohl rozšiřovat své trhy.
Významné technologické pokroky
- František Ringhoffer II. byl známý svým zájmem o inovace, což se projevilo i v pivovaru. Velké Popovice byly jedním z prvních pivovarů v regionu, který zavedl parní pohon a moderní chladicí zařízení.
- V 70. a 80. letech 19. století se pivovar postupně rozšiřoval a jeho kapacita výroby rostla.
Produkce a distribuce
- Pivovar se v té době specializoval na výrobu světlých a tmavých ležáků, které odpovídaly tehdejším preferencím na trhu.
- V 80. letech 19. století pivovar vyráběl desítky tisíc hektolitrů piva ročně, což z něj činilo významného producenta v regionu.
- Distribuce se z Velkých Popovic rozšířila nejen do Prahy, ale i do dalších částí Rakouska-Uherska.
Role rodiny Ringhofferů
- Ringhofferové byli úspěšnými podnikateli a jejich vliv zasahoval i mimo pivovarnictví. Díky jejich kapitálu a kontaktům byl pivovar jedním z nejlépe financovaných a technologicky vybavených podniků ve svém okolí.
- Rodina se soustředila nejen na ekonomický úspěch, ale také na kvalitu výrobků, což zajišťovalo dobré jméno pivovaru.
Pozdní 19. století
Na konci 19. století byl pivovar stabilní a rozšířený podnik. Zásluhou modernizací, které František Ringhoffer II. zavedl, patřil k významným hráčům na trhu. Logo s kozlem však tehdy ještě nebylo součástí identity pivovaru – to vzniklo až na počátku 20. století.
V období 30. let 20. století byl Velkopopovický pivovar už zavedeným a prosperujícím podnikem. Toto období je spojené s modernizací a rozšiřováním pivovaru, ale zároveň se potýkalo s ekonomickými výzvami způsobenými světovou hospodářskou krizí.
Stav pivovaru v 30. letech:
- Rozvoj a stabilita: Pivovar se stále rozrůstal a zvyšoval svou výrobu, což bylo výsledkem předchozích investic do technologií a infrastruktury. Kvalita piva byla už v této době známá nejen v Československu, ale i za jeho hranicemi.
- Značka Kozel: V této době už pivovar používal logo s kozlem, které vzniklo na počátku 20. století. Kozel se stal symbolem pivovaru a jeho piva, což napomohlo budování značky.
Produkce a distribuce:
- Pivovar vyráběl především tradiční ležáky a tmavá piva, která byla populární mezi československými konzumenty. Produkce pivovaru se pohybovala v desítkách tisíc hektolitrů ročně, což z něj činilo významného hráče na československém pivním trhu.
- Díky kvalitnímu pivu a rozvíjející se dopravní síti se pivo vyváželo do dalších zemí, zejména do sousedních států.
Vliv hospodářské krize:
- Celosvětová hospodářská krize ve 30. letech měla vliv i na pivovarský průmysl. Snížená kupní síla obyvatel vedla k poklesu spotřeby piva, což ovlivnilo i Velkopopovický pivovar. Přesto se díky své zavedené značce a kvalitním výrobkům dokázal udržet na trhu.
Společenská a kulturní role:
- Velkopopovický pivovar byl v té době významným zaměstnavatelem v regionu a měl velký vliv na místní komunitu. Pořádaly se různé akce spojené s pivovarem, které podporovaly vztahy s okolím a upevňovaly tradici pivovarské kultury.
