Rybníky na Jevanském potoce rozprostřené od Louňovic na severu po Stříbrnou Skalici na jihu jsou součástí naší krajiny již více jak polovinu tisíciletí. Zmínky o některých z nich pocházejí již z poloviny 15. století.
Na mapě vedle textu se vám po rozkliknutí objeví kaskáda rybníků na Jevanském potoce, který je po Výmole (33,1 km) a Šembeře (28,2 km) svou délkou 20,8 km třetím nejdelším tokem v někdejším českobrodském okrese. Tmavě modrou barvou jsou zde vyznačeny existující a světle modrou zaniklé rybníky.
Rybníky u Jevan
Jak je z mapky patrné, rybníky v horní části toku, to je od Louňovic k Jevanům, se dochovaly všechny až do dneška. Jsou to: Požár, Louňovický rybník (Louňovák), Pařez, Vyžlovský rybník (Vyžlovák), Jan, Švýcar (Švejcar) a Jevanský rybník (Jevaňák). Čtyři z nich (tři u Vyžlovky a Jevanský) jsou zmiňovány při dělení majetku pánů ze Smržova v roce 1445.
Penčické údolí
Pod Jevanským rybníkem a mlýnem je na začátku Penčického údolí část toku svedena do Pilského rybníčku (dříve Nadýmáčku), ze kterého byla zásobována jevanská pila fungující až do požáru v roce 1918. Pod pilou se nacházela šindelka vybudovaná v 50. letech 19. století, pod níž byl o pár let později vybudován dnes již zaniklý rybníček zásobující flokárnu na obuvnické kolíčky z počátku 60. let 19. století.
Prvním větším zaniklým rybníkem na Jevanském potoce je až necelé dva kilometry jižně od Jevan na konci Penčického údolí ležící rybník, jehož více jak třímetrová hráz je v terénu stále patrná, avšak urbář z druhé poloviny 17. století zaznamenávající chov ryb na černokosteleckém panství o něm mlčí. Příčinu lze hledat ve skutečnosti, že tento nevelký rybník v blízkosti penčického mlýna (zmiňovaného roku 1492) neplnil funkci rybníka chovného, ale jen retenčního, zadržujícího vodu pro mlýn, na pravděpodobně již tehdy velmi nestálém toku Jevanského potoka. Vyloučit nelze ani to, že byl v té době jež zaniklý. Vedle tohoto zaniklého rybníka směrem k penčické hájovně se do dnešní doby dochoval rybníček, zobrazený již na mapě stabilního katastru z roku 1842, původně sloužící jako zásobárna vody pro penčický mlýn s pilou fungující až do konce 19. století.
Mezi Penčicemi a Hradcem
V témeř pětikilometrovém úseku od Penčic k Hradci, kde se dnes nachází jen rybník Šachovec, poprvé zmiňovaný v roce 1474, se do ničivé povodně na začátku 19. století (viz zpráva z roku 1810), v bezprostřední blízkosti obce Hradec, nacházely tři rybníky – Dlouhý, Prostřední a Dolejší hačecký. Pozůstatky jejich hrází jsou zde, podél silnice z Jevan do Stříbrné Skalice vybudované až na počátku 20. století, patrné dodnes.
V malebné obci Hradec s větším počtem chatařů než místních se do dnešní doby dochoval rybník Propast s mlýnem a pilou, kterým v době fungování sloužil jako zásobárna vody. Do konce 18. století byl však v Hradci ještě jeden rybník, tzv. Hořejší propastský. Jeho přibližnou polohu a rozlohu nám dokládá nejen 1. vojenské mapování ze 70. a 80. let 18. století, ale i zmínka v Josefském katastru přibližně z téže doby. Nacházel se v místech dnešních vil a chat u soutoku Jevanského a Zvánovického potoka nad rybníkem Propast.
Mezi Hradcem a Stříbrnou Skalicí
Dále po toku se zhruba kilometr od Propasti se nad nachází Hruškovský rybník, od 16. století po zdejším mlynáři a mlýnu nazývaný Růžkovský (viz urbáře z roku 1562 a 1677).
Před křižovatkou silnic od Hradce a Hradových Střimelic směrem při cestě do Stříbrné Skalice se nacházel dnes zaniklý rybník Žďár, z kterého pak byla voda uměle svedena do stále existujícího mlýnského rybníčka Nouzovce. Odtud již voda svedená zpět do hlavního toku Jevanského potoka bez dalších zábran nezadržitelně proudí skalickým podhrádím a kolem osady Rovné do řeky Sázavy.
Z výše nastíněných informací je patrné, že naši předci nejen, že byli na přírodě potažmo krajině více závislí, ale dalo lépe ji dokázali poměrně nenáročnými zásahy přizpůsobovat svým potřebám, načež jim dokázala nejen sloužit (mlynářství, chov ryb apod.), ale zároveň je dokázala chránit (ovšem taky ne vždy – viz rok 1810) před velkými vodami.
Zmínky o rybnících na Jevanském potoce
r. 1445 – Kronika města Kostelec, Páni ze Smržova, Jan, Sudek a Pavel bratři ze Smržova.
Po smrti Jana Sekretáře připadl Kostelec těmto 3 synům jeho, a byl jim do desek zemských vložen. R. 1445 rozdělili se bratří o statky své. Jan dostal na díl svůj: Cukmantl ves celou s dvory kmetcími s platem; Vyžlovku ves celou s dvory kmetcími s platem, jeden rybník tam a dva menší, tři lány lesa Černý les a Běluhlov, les celý, jak ho zdědili po otci svém s jedním lesníkem ve Wenšicích (snad Penčicích). Sudek a Pavlík drželi společně a nerozdílně hrad Kostelec se všemi budovami, hradbou a příkopem, Kostelec ves celou, 2 dvory poplužní s 3 lány, dvory kmetcími s platem a podacím kostelním; Svrabov ves celou s dvory kmetcími s platem, jenž byl k služebnosti k témuž hradu vysazen, se všemi lesy a rybníky tam; Brník ves celou s dvory kmetcími s platem ; Jevany ves celou s dvory kmetcími s platem, lesy řečené Černý les, rybník Jevanský řečený a slíbili, že Jivanský, dvůr řečený Budislavice s poli a lukami, jeden druhému na jeho díl sahati nebude. (D. D. 61. pap;. 321.).
14. červen roku 1474
Šebor z Kostelce a Černých Lesů slibuje zachovat výrok, který učinili Pavel z Kostelce a na Svojšicích, Jindřich z Kostelce a z Černých Lesů a bratři Heřman a Ctibor z Říčan ve sporu s Jindřichem z Kunštátu a z Jevišovic seděním na klášteře svatého Prokopa o loučce nad rybníkem Šašovcem (Šáchovec), která prve příslušela k Penčicím a byla odprodána Janem Sekretářem z Kostelce, Šeborovým otcem, Zdeborovi z Bezejovic seděním na Dolejších Strmelicích.
Bretholz, Regesten der Originalurkunden im Archiv des Franzens-Museums, 173, č.20 (reg.)
Urbář z roku 1562 – Rybníci na témž panství Kosteleckém jsou tito nížepsaní a sází se násada na ryby: do rybníka Bylanského 80 kop, Dobropůlského 30 kop, do hořejšího Hačeckého při vsi Polních (Černých) Voděradech 18 kop, do prostředního Hačeckého 18 kop, do dolejšího Hačeckého 18 kop, do rybníka Mníšku u mlejna slove Ruožek při vsi Střimelicích 22 kopě, do Jevanského 26 kop, do Vyžlovského 40 kop, do Pařezovitého při vsi Louňovicích 20 kop, do Požárského u Louňovic 16 kop, do Louňovského 20 kop, do rybníka mlejnského pod zámkem Kostelcem 9 kop, do Šachovce pod Voděrady 15 kop, do Švejcara u Jevan 18 kop, do Janu pod Jevany 18 kop. Summa těch rybníků 15, násady 300 a 68 kop.
Urbář z roku 1677
od západu a půlnoci na poledne.
1. od Tehovce prameny od obecního rybníka tekoucí k Srbínu skrze selské rybníčky až do rybníka Požáru.
2. Ze Svojetic a pod Svojeticemi v lesích rozdílně vycházejí prameny do rybníka hořejšího a z něho do dolejšího Pítřince přicházejí, odkud též pod Srbín do rybníka Louňovského, k čemuž se prameny nad Louňovicemi a z Louňovic přivtělují, z toho do rybníka Pařezu a z něho ihned do rybníka Velkého vyžlovského přichází. K čemuž se také několik pramenů do téhož rybníku z černých lesů od Spálené louky přimisuje.
3. Ve vsi Vyžlovce se prameny vyskytují a přicházejí do Velkého vyžlovského rybníka, odtud skze rybník Jan, doleji Švejcar, až do rybníka Jevanského i s přibývajícími prameny z černých lesů, též nad vesnicí a z vesnice Jevan, vpadují. Pod kterýmžto rybníkem mlýn o 2 kolách moučných a jedněmi stoupami. Též pod tím rybníkem byla vystavěna valcha. Doleji pod týmž mlýnem jest vystavena pila (nad ní rybník Nadýmáček a z něho se žene voda na pilu). Dále jde týž tok ke mlýnu a pile poddací v Penčicích, odtud přichází do rybníka Šachovce , z něho (i s přimísenými prameny z lesů a od Voděrad) do rybníka Dlouhého hačeckého.
4. Ze vsi Bohumile, nad Bohumilí od Kostelce vycházející společně do vsi, a ve vsi Cukmadli se vyskytující prameny se scházejí a jdou skrze luka, přivtěluje se k nim několik pramenů od Aldašína a vpadají do rybníka Pstruhového, odtud: tečou do Lamberu a Lhoteckého (15). K tomuto toku se také přiměšuje pramen od Lhotky v lukách konojedských a spojuje se s tokem z rybníka Šachovce a vpadá do Dlouhého hačeckého, v kterémžto toku se mohou dostávati raci a mřeňky.
5. Ze vsi Konojed a strany Konojed, též prameny vycházejí skrze rybník pod Konojedy lukami až do jmenovaného rybníka Dlouhého hačeckého. Z téhož rybníka jalovou troubou pod mlýn a poddací pilu hačeckou se od starodávna pouští (z téhož Dlouhého do Prostředního, z něho do Dolejšího hačeckého i s přimísením pramenů z Haček, pode mlýnem Haček do gruntů Hradeckých přichází do rybníka nad Propastí.
6. Přicházejí se strany ke splavu z luk a lesů Střímelických a hradeckých, pod kterýmžto rybníkem (pozn. Hruškovským, dříve Růžkovským a ještě před tím zvaný Mníšek) je mlýn Růžkovský o 2 kolech moučných a jedné stoupě a s nově postavenou pilou. Voda se na něho vede jalovou troubou. Ode mlýna z potoka nebo »vandrovní« vody vedou se přes louky po žlábcích do rybníka Žďár a z něho zase po žlábcích skrze grunty hradecký na rybník Nouzovec, kde voda přichází nad Skalicí do hlavního potoka. Týž pak potok pod Skalicí přichází až do gruntů hradeckých k vesnici Rovné.
Strhané rybníky – rok 1810
Na východni straně obce Voděrad jsou čtyři vypuštěné rybníky: Šáchovec, nad ním na sever Lambert, pod Šáchovcem na jih se rozkládá na Jevanském potoce Dlouhý rybník, potom Prostřední a pak Dolejší. Hráze rybníků jsou prostředkem i po straně prorvány. O tom vypravovala stařena, která u mého praděda předla, toto : Asi okolo roku 1810 na svátek sv. Anny, totiž dne 26. července, se přihnala nad zdejší krajinu děsná bouře. Spustil se liják, jako když z konve leje. Trna byla jako v noci, nic nebylo vidět. Bylo slyšet jen příšerný hukot vod. Dravé proudy všecko strhovaly a odnášely. Když po hodině bouře odtáhla, bylo viděti všude po lukách a níže ležících polích jedinou vodní hladinu. Odevšad s míst výše položených se hrnuly proudy kalných vod, a tu jedna hráze za druhou pod návalem hrnoucích se proudů povolovala. Byl to obraz hrůzy, jaké nebylo pamětníka. Od té doby zůstaly rybníky vypuštěny a užívají se nyní jako luka.
Jos. Šindelář, žák ob. šk. ve Voděradech – časopis Podlipany
