Na stránkách letošního prvního čísla Zpravodaje (1/2016), který třikrát do roka vydává Místní akční skupina Posázaví, můžete kromě spousty jiných zajímavých článků, najít i ten z pera členů spolku Život v Hradci a okolí věnovaný možným protipovodňovým opatřením na malých tocích. Člen spolku Evžen Zeman, odborník na vodohospodářskou problematiku, společně s Posázavím o.p.s. a Povodím Vltavy činí potřebné kroky k uskutečnění projektu, který by na straně jedné obnovenými vodními plochami obohatil krásu Jevanského údolí, na straně druhé ochránil naše majetky i životy.
Plnou verzi článku si můžete přečíst i zde.
Spolek Život v Hradci podporuje projekt protipovodňových opatření na malých tocích
Spolek Život v Hradci a okolí, člen MAS Posázaví, se v současnosti snaží podpořit vznik projektu na území Posázaví, který se zabývá protipovodňovou ochranou na přítocích a malých tocích v regionu.
Posázavský region měl velmi významný segment vodního hospodářství od 16. do 19. století, kdy síla vodního toku byla často využívána pro pohon strojů. Velké množství rybníků bylo rybochovných, ale jen několik z těchto původních staveb zub času přestálo. Mapy prvního a druhého vojenského mapování z 18., respektive 19. století, dávají velmi dobrý přehled o rozsahu rybničních systémů a soustav k uzávěře mapového podkladu. Mnoho objektů bylo zničeno nebo poškozeno extrémními povodněmi a torza staveb můžeme pozorovat na vodních tocích dodnes, i když v některých případech lze objekty jen odhadovat. Takovou povodňovou epizodou byla poškozena soustava rybníků na Jevanském potoce a přítocích zřejmě v roce 1810. Hrozba povodní je bohužel všudypřítomná a může udeřit na kterémkoliv povodí většinou ve formě bleskových povodní.
Cílem připravovaného projektu je obnova některých historických objektů na vodních tocích, které by měly po renovaci přispět k vyššímu stupni protipovodňové ochrany. Některé toky navíc potřebují úpravy, které povedou ke stabilizaci koryta a k omezení erozních jevů, což povede k omezení vnosu sedimentů do řeky Sázavy, kde další nánosy omezují její kapacitu. Na mnoha malých vodních tocích lze odstranit objekty stupňů a starých jezů a náhonů, které nejsou funkční a průtoku vody většinou pouze překáží. Úpravy toků přírodě blízké a revitalizace vybraných území jsou vhodným doplňkem navrhovaných úprav.
Je taková iniciativa potřebná? Domníváme se, že tomu tak je. V hydrologickém režimu středního a dolního toku Sázavy byly v posledních desetiletích zaznamenány letní povodně z lokálních dešťů, které ve většině trvají řádově desítky hodin. Pamětníci zaznamenali povodně v červenci roku 1960, srpnu 2002 a nakonec v červnu 2013. Dále byly zaznamenány letní povodně na menších přítocích z lokálních dešťů velké intenzity, které se promítly i v nížinných úsecích malých vodních toků, například na Mnichovce v červenci 1974, na Benešovském a Petroupimském potoce v červnu 1986, respektive 1995, a nakonec na Jevanském potoce v červenci 2002 nebo na Častrovickém potoce během května 2006. Červnová povodeň v roce 2013 byla druhou největší povodní na sledovaném území, zejména na Konopišťském potoce a jeho přítocích. Pravděpodobně nejvýznamnější zaznamenaná povodeň byla zaměřena v roce 1906. Tato povodeň byla provázena destrukcí některých rybníků, podobnou z historických nástinů byla povodeň 1810, o které se však kromě zachovaných artefaktů původních hrází na Jevanském potoce žádné detaily nezachovaly. V kronikách se však objevily zmínky o katastrofě nebývalých rozměrů, kdy většina průtočných rybníků byla poškozena erozí, o čemž máme důkazy dodnes.
Pro hodnocení povodňové ochrany nelze pominout vliv vodních děl nádrží (rybníků) na tocích ve sledovaném území. Je nutné při tom ovšem upozornit, že tento většinou neovladatelný ochranný vliv se projevuje při povodni menšího významu. Pro odtokové poměry v takto malém povodí je rozhodující především skladba porostu na pozemcích, ze kterých se realizuje odtok.
Příznivými jsou les a trvalé travní porosty, nepříznivými intenzivně využívané zemědělské plochy s nevhodnými plodinami, které zvyšují rychlost odtékající vody po povrchu. Na polních a lesních pozemcích se významně projevuje způsob hospodaření (způsoby orby, druh plodiny a podobně). Nepříznivým vlivům se lze částečně bránit změnou skladby porostů, případně zatravněním části pozemků pro snížení erozních vlivů. Erozní jevy a nánosy bahna v malých tocích a jejich inundačních územích po povodních jsou důkazem negativních změn v užívání půdy na polních pozemcích v Posázaví.
Cílem aktivity expertů z Povodí Vltavy a vodohospodářských odborníků pod vedením MAS Posázaví je realizovat některé opravy a revitalizace na malých vodních tocích, které povedou k zadržení vody v krajině. Především v průběhu extrémních povodní se pak vybraná opatření projeví snížením a zpožděním průběhu povodňové vlny. Zároveň by se měla realizovat opatření na malých vodních tocích, která nebyla realizována posledních 100 let, protože z různých důvodů byla jejich údržba úplně zanedbána.
Z krátkého historického exkurzu je patrné, že hrozba povodní i na malých vodních to cích je aktuální. Lokalitu bleskové povodně nelze detailně předpovědět, a tak jedinou možnou ochranou před extrémními povodněmi je kombinace zvýšeného zadržení vody v krajině s varovným systémem, který umožní včas začít evakuaci obyvatel, a zamezí tak ztrátám lidských životů, případně sníží materiální škody. Součástí navrhovaného projektu by měla být systematická analýza průběhu extrémních povodní ve všech povodích přítoků Sázavy v Posázaví a příprava návrhu efektivních opatření, která by se měla realizovat z operačních programů MŽP a MZE.
Evžen Zeman, Jakub Hlavatý
