V textu níže naleznete popis stříbrnoskalických památek z roku 1907, kdy je ve svém díle Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. zaznamenal český římskokatolický kněz, teolog, archeolog, historik umění a docent Univerzity Karlovy Antonín Podlaha.
| Rovná (Rovný). |
Schaller, X, 359; Sommer, XII, 183; „Method“ XIX, 37; Lehner, Děj. umění II, 70—73; Podlaha, Posv. místa I, 129—131.
KOSTEL SV. JAKUBA o samotě stojící, jest farním kostelem blízkého městečka Skalice.
Románská stavba ze XII. stol., skládající se z polokruhové apsidy, obdelníkové lodi a věže v průčelí (viz pohled na obr. 230 a půdorys na obr. 231).
Zbudována jest z kvádrů červeného pískovce.
Zevně na apsidě obloučkové podřímsí (viz obr. 232 a 233). Okna apsidy později rozšířena.
Zevně v severní zdi lodi čtyři velice zajímavé skulptury románské, z červeného pískovce tesané: plasticky vyčnívající zvířecí obhroublá hlava s předníma tlapama, a tři fantastické postavy zvířecí v mírném reliefu; dvě z nich mají tvář lidskou. (Viz obr. 234)
Vnitřek zcela prostý.
Loď má strop rovný a jest v obou bocích jedním segmentovým okénkem osvětlena.
Kruchta románská, původní; jest to vnitřek dolejší části věže otevřený do lodi polokruhovým obloukem, jenž obrouben jest oblounem provazcovitě vroubkovaným. Podobnou ozdobu má i polokruhový oblouk pod kruchtou. Nahoře na poprsní zdi profilovaná římsa. (Viz obr. 235)
Oltář renaissančně-barokní s oblými sloupky, korintskými hlavicemi a s lupenovými rozvilinami po stranách. Druhá pol. XVII. století. Tabernákulový nástavec rokokový z druhé polovice XVIII. století. (Viz obr. 236)
V sínci skládací oltářík gotický z konce XV. stol. Ve střední části nahoře: Korunování P. Marie, dole Smrť P. Marie. Křídla v době barokní nahoře zkrácena a zakulacena. Na nich v předu Zvěstování P. Marie, na zadní straně nahoře poprsí dvou proroků a dole postavy vždy dvou světic (Kateřina a Dorota; Barbora a Markéta). Viz obr. 237 a obr. 238.
V sakristii na plátně malovaný epitafní obraz 68 cm vys., 46,5 cm šir. Uprostřed Kristus na kříži; po jeho pravici klečící muž, u jehož nohou leží klobouk a trompeta, se třemi syny; po levici žena s třemi dcerami; dole nápis:
Věž mansardskou, jehlanovitou střechou prejzovou krytá. V přízemí jejím sínec, kterým do kostela se vchází. V nadpraží vchodu vytesán letopočet 1731.
Zvony: 1. 78 cm v prům., 65 cm vys. Nahoře kolkolem minuskulový nápis: obr (Viz faksimile na obr. 242.) Na plášti relief: P. Mana s Ježíškem.
2. 64,5 cm v prům., 52 cm vys. Nahoře obhroublé guirlandy a nápis:
„ANNO 1800 IOHANN WENTZEL KVHNER GOSS MICH IN PRAG.“ Na
plášti reliefy: sv. Václava a dvou mučenníků v kroji římském (Jana a Pavla).
| Skalice (Skalice Stříbrná, Skalice Hor Stříbrných). |
Schaller, X, 357; Sommer, XII, 183; Heber, Burgen III, 237; Podlaha, Posv. místa I, 129—131.
KOSTEL SV. JANA NEPOMUCKÉHO na návrší nad městem. Vystavěn byl r. 1730 částečně na základech starého hradu. Základy hradní kruhové nárožní bašty a některých zdí dosud patrny. (Půdorys na obr. 243.)
Jednoduché, nízké stavení barokní se šindelovým sanktusníkem; při průčelní zdi západní nízká dřevěná zvonice. (Viz pohled na obr. 244.) Presbytář i loď mají stropy rovné s nevalnými malbami figurálními XVIII. stol. (v presbytáři: Vynášení těla sv. Jana Nep. z vody; v lodi: Archa úmluvy, Nadab a Abiu.)
Oltář hlavní (viz na obr. 245.) barokní s obrazem sv. Jana Nep. jako almužníka. Po stranách nad brankami slabé sochy Sv. Vojtěcha a sv. Václava. Na predelle dosti dobré, barokní, ze dřeva řezané kartuše; na každé dvě postavy sv. evangelistů.
V lodi v levo oltářík renaissančnč-barokní s dvěma kanellovanými sloupky s každé strany; po stranách andílčí karyatydy v rozvilinách. Zajímavá práce z r. 1758. Obraz: Sv. Václav provázený anděly.
V pravo oltářík, nad nímž rámec barokní s vyřezávaným baldachýnkem nahoře. Obraz dosti dobrý: P. Mana a Josef s Ježíškem cestou kráčející. Oltář byl zřízen r. 1752.
Kazatelna renaissančně-barokní, dobrá práce, s obrazy sv. evangelistů ve výplních řečniště, s vyřezávanými festony a p.
Vedle kazatelny zavěšena barokní ze dřeva řezaná kartuše s reliefem: Kristus v chrámě vyučující.
Křtitelnice cínová, 90 cm vys. Nohy s-vité s lidskými hlavami nahoře a s drápy koule svírajícími dole; přidržovadla mají podobu andílčích poprsí. Po stranách lví hlavy s kruhy. Na víku krucifix. (Viz obr. 246.) Zhotovil ji r. 1731 Pražský konvář Konrád Schrötter.
Zpovědnice z tvrdého dřeva, rokokový, jednoduše vykládaná. Na stěnách lodi dva veliké zašlé obrazy na plátně: sv. Benedikt a sv. Skolastika. Slabé práce XVIII. stol.
Zvony tři, ulité r. 1811 od Frant. Kühnera, vesměs s obhroublou, umělecky necennou výzdobou.
ZBYTKY HRADU. Severně od presbytáře zbytek (základní zdivo) veliké, okrouhlé bašty nárožní (viz obr. 247.), od níž k západu a jihu stopovati lze rovné, silné zdivo. Dovnitř zbytků bašty dány veliké prakové kameny, na hradišti nalezené.
RADNICE se zajímavým barokním štítem průčelním, nad nímž nízká věž s hodinami, cibulovou, lucernovitou střechou krytá. (Viz obr. 248.)
Městská pečetidla:
1. z r. 1610; uprostřed znak: tesající do skály havíř: Opis: „MIESTECCO SKALICE 1610.“ (Viz obr. 249.) V kulaté schránce stříbrné, na níž vyryto: „ELIAS GLASSBERGER BEREKMEISTER VND RICHTER“; na víku: „SAMVEL TROYAN HAVPTMON ZVM KOSTELECZ 1610.“
2. z r. 1715, s týmž znakem jako předešlé. Opis: „PECET MIESTECCO SKALICE ANNO 1715.“ (Viz obr. 250.)
3. z r. 1803. Uprostřed skupina domů s kostelem na návrší; dole v pravo zkřížená kladívka a letopočet 1803. Opis: „PECZIET HORNIKV MIESTECZKA SKALICE.“ (Viz obr. 251.)
| Střimelice Kostelní. |
Schaller, X, 360; Sommer, XII, 191; Podlaha, Posv. m. I, 108—109.
FILIÁLNÍ KOSTEL SV. MARTINA (viz pohled na obr. 270., půdorys na obr. 271.), připomínaný již ve stol. XIV. jakožto farní. Presbytář a sakristie z doby gotické, loď a věž nově přistavěny ve stol. XVIII.
Presbytář uzavřený třemi stranami osmiúhelníka s klenbou žebrovou o dvou polích. Žebra 17 cm šir., profilu hruškového. Konsoly polygonální, dolů jehlancovitě se zužující. Na šikmých bocích některých konsol vytesány dvojnosé kružby; na některých střídají se tyto kružby s plochami hladkými; jiné konsoly mají jen hladké stěny. (Viz obr. 272.)
V levo ve zdi sakramentářový výklenek obdélníkový s mřížkou ze skřížených, plochých prutů železných, v průsečných bodech nasazenými rosettami ozdobených.
Okna obdélníková, nahoře segmentem sklenutá.
Ve vítězném oblouku, hrotitém, římsa 8 cm vysedající, nahoře vodorovná, na straně sešikmená a mělkým žlábkem profilovaná.
Loď má strop rovný.
Hlavní oltář barokní, s točenými sloupky po stranách, přenesený sem r. 1789 ze zrušeného kostela Zderazského v Praze.
Boční oltáříky barokní; místo obrazů barokní sochy sv. Cyrilla a Methoděje, které dříve bývaly po stranách hl. oltáře.
Kazatelna zajímavá pouze svým dobře řezaným podstavcem, jenž má tvar svazku akanthových listů (XVIII. stol.).
Na poprsní zdi kruchty reliefní ze dřeva řezaná barokní poprsí čtyř sv. evangelistů.
V průčelí věž cibulovitou bání šindelovou krytá.
zdroj: Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. XXIV, Politický okres Českobrodský / napsal Ant. Podlaha
Nakl. údaje V Praze : Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědu, slovesnost a umění, 1907
