Pitnou kohoutkovou vodu z vodovodu má dnes téměř každá česká domácnost a považujeme to za samozřejmost, ale muselo jí hodně v řekách protéci, než jsme si ji tímto způsobem podmanili.
Vodní zdroje
Při hledání životního prostoru byla pro člověka vždy důležitá blízkost vodních zdrojů. Své první osady stavěl při březích potoků a řek, či jejich pramenech a zajišťoval si tak vodu pitnou i užitkovou. Studny, jejichž větší rozšíření u nás je spojeno až s počátky měst ve 13. století, nevzbuzovaly jako zdroj pitné příliš důvěry. V sušších obdobích mohly vysychat a v hustě osídlených lokalitách s intenzivnější produkcí nevyváženého odpadu, nezřídka docházelo k jejich kontaminaci. Od 15. století se v našich městech nepřetržitý přístup k pitné vodě začal řešit budováním dřevěných vodovodů, skládaných převážně z borových klád, které přiváděly vodu do obecních či městských kašen, později i stojanů, tzv. crků.
Písemné prameny
Sříbrnoskaličtí letopisci se domnívali, že ve zdejší obci mohl takovýto vodovod fungovat již v době výstavby místní radnice a kostela sv. Jana Nepomuckého, tedy v 1. poloviny 18. století.
Písemné prameny, které mám k dispozici, však nasvědčují tomu, že dřevěný gravitační vodovod byl ve Skalici zprovozněn až po roce 1805. Tehdy byly opuštěny dvě štoly, od roku 1800 ražené skalickými občany pod vedením radního Fishera z Jílového, jimiž se marně pokoušeli dobývat rudonosnou žílu ve stráni mezi Stříbrnou Skalicí a Hradovými Střimelicemi. Příčinou jejich nezdaru byl, vyjma přílišné tvrdosti horniny, především nadměrný průsak spodní vody. Tuto tak nedlouho po skončení dobývek svedli do dřevěného potrubí a přes zahrady domu čp. 108, dále uličkou mezi čp. 66 a 86 a po dvoře domu čp. 70 (dnes již neexistujícího), jí zásobovali velkou dřevěnou kašnu stojící v horní (jižní) části skalického náměstí. Zda byla tato kašna zbudována až v souvislosti s vodovodem, nevíme. Stála-li tu již dříve, mohla být zásobována nějakým lokálním pramenem či prameny.
| František Brůha ve svých stručných Dějinách Stříbrné Skalice z roku 1935 píše: „V duchu se ptáte: ,Co se stalo s bývalými štolami?‘ Dvě z nich, směrem ke Hradovým Střímelicům, používají se přes sto let za městský vodovod, který nám k 6 stojanům a některým domům přivádí pitnou vodu.“ |
Nové potrubí
Krátce po zprovoznění však bylo shledáno, že vedení potrubí po loukách, kde dochází k jeho častému poškozování, není úplně ideální. Již v roce 1809 tak bylo položeno potrubí nové, směřující od štol přímo k nouzovskému mlýnu a odtud pak ulicí na náměstí před čp. 69 (dnes škola z roku 1893), kde byla vybudována nová dřevěná kašna. Původní „velká“ kašna v horní části náměstí tak pravděpodobně zaniká.
Litinové potrubí
Dřevěné potrubí bylo po osmdesáti letech fungování, v roce 1888, nahrazeno litinovým nejprve v úseku od Nouzova po náměstí, zbylé pak v letech 1906-1907, kdy byla zrušena roubená kašna před školou a místo ní zprovozněno 6 nových vodovodních stojanů.
V letech 1925 až 1928 byla voda rozvedena do většiny stříbrnoskalických domácností.
Další události:
- rok 1930 – do vodovodu zaveden další pramen, jenž vycházel ze studánky na Lutnerově louce,
- rok 1954 – dokončena přestavba vodovodu zahájená v roce 1952,
- rok 1966 – v lukách u nouzovského mlýna provedeny dvě vrtané studny,
- rok 1968 – „Na Hradě“ zřízen nový vodovodní stojan, nižší než původní kvůli zajištění lepšího tlaku vody,
- rok 1971 – posílení vodovodu,
- roky 1978 až 1982 – stavba nového vodojemu typu Hydroglobus a položení nových vodovodních řadů,
- rok 1985 – rozšíření vodovodu a zprovozněn provizorní vodovod v sokolovně,
- roky 1991 až 1994 – posílení vodních zdrojů vrtem za nouzovskou výstavbou a výstavbou prameniště ve Vroutkách, v katastrálním území Hradové Střimelice, odkud jsou pitnou vodou zásobovány jak Hradové Střimelice, tak i část Stříbrné Skalice,
- rok 1997 – zavedení obecního vodovodu do rodinných domků u Cihelny,
- od roku 2002 vodovod provozuje firma VHS Benešov.
