O důlních dílech na Stříbrnoskalicku jsem na těchto stránkách uveřejnil již dva texty: článek Josefa Kafky – O dolování u Hradových Střimelic, publikovaný v roce 1923 v časopise Pod Lipany a článek Václava Wurma – O skalickém dolování, publikovaný v roce 1957 ve Vlastivědném sborníku Českobrodska – č. 1.
Ve výše zmíněných článcích však nenaleznete zmínku o štole, která se nacházela na úpatí kopce naproti restauraci Na Marjánce, při silnici vedoucí do Pyskočel. O ní se vědělo ještě mezi světovými válkami, jak je ostatně patrné z níže uveřejněných textů a výřezu mapy z roku 1928, kterou naleznete v Pamětní knize obce Stříbrná Skalice zaznamenávající roky 1895 až 1950.
Dějiny Stříbrné Skalice, sestavil František Brůha, ředitel pražských škol, v. v. – roku 1935:
V duchu se ptáte: „Co se stalo s bývalými štolami«? Dvě z nich, směrem ke Hradovým Střimelicům, používají se přes 100 let za městský vodovod, který nám k 6 stojanům a některým domům přivádí pitnou vodu. Při cestě do Ráztok, Samechova jsou dvě zabedněné štoly a těch bude používat skalické obyvatelstvo při budoucí válce — za ochranný kryt — pro případ leteckého útoku. U přívozu „Na Marjánce«, směrem k mlýnu, je viděti zasypaný vchod do 1 štoly. O 2 posledních se neví…
Průvodce po Černokostelecku, František Šimáček, Josef Veselý – rok 1937:
Patrna je ještě jen štola ve stráni nad silnicí k Sázavě směrem k Hradcům, vysoká jako člověk a dlouhá jen 30 kroků.
