Zmíněnou chatu nechal postavit Mudr. Jaroslav Prokop (1898-1953) z Prahy v polovině 30. let 20. století. Stavba stála a dosud stojí téměř v nezměněné podobě na pravém břehu Jevanského potoka, zhruba v úrovni posledního dřevěného mostu směrem k parkovišti. Lokace ostatně bude patrná z následujících fotografií. Svého času se jednalo o jediné stavení v těch místech. Stavba je v držení mojí sestřenice Jitky Prokopové-Václavkové a jejího muže. Stavba byla smontována firmou "Dřevostavby Kolowrat". Jedná se tedy o stavbu typovou, zakoupenou podle katalogu za tehdejších 24.000 Kč bez zednických prací. Pozemek čítající 2000 m byl zakoupen snad dokonce za 1.200 Kč - co všechno odnes čas. Pohled směrem od Hačky, stavení Nováků u restaurace.
V levé části obrázku dnes již neexistující garáž, v popředí originální dřevěná pumpa, výtvor "domorodého" pumpaře snad ze Střimelic. V pozadí Hačky.
Šaldův mlýn.
Pohled od "serpentýn" k hospodářství rodiny Janovských.
O chatkách u pískovny, snad kdesi naproti stavení Lengsfeldů-Hořejšů, jsem pouze slýchal. Mohu pouze vyslovit domněnku, že pokud tyto opravdu existovaly, jednalo se o stavby nevalné kvality, které zanikly beze stopy. Existenci ovocné zahrady tamtéž mohu potvrdit, mám v paměti, kterak mě a sestru můj otec podělil z této švestkami, které před tím pečlivě očistil o nohavici svých kalhot-co naplat, hygiena prostě být musí. Krom těchto jsem slýchával o třech chatkách kdesi u potoka, snad pod strání u restaurace. V rodině se vyprávělo, že jednu z těchto chat vykoupil můj děd a nechal ji přenést na druhou, tj. pravou stranu potoka, když byl před tím často hrubě zužován výzvami svojí matky nebo tchyně k brzkému ulehání a časnému vstávání. Z chatky se pak stal v podstatě domek pro zahradní posezení. Posledně jmenovaná chatka stála do 60. let a na jejím základě stojí dnes kůlna z šedých osinkových desek. Materiál z této chatky použil částečně můj otec Judr. Jaroslav Prokop pro stavbu chaty, která stojí prakticky v zákrytu za kůlnou. Ohledně restaurace jsem slýchal, že hostinský, snad pan Červinka, byl odejit po záboru pohraničí do vnitrozemí snad z nádražní restaurace v České lípě našimi germánskými bratry a tak si musel vybudovat podnik v Hradci. Co je na tom netuším, zrovna tak netuším co je pravdy na tom, že si cenovou politikou vysloužil přezdívku "Starej Drahota". Na připojeném snímku již známá pumpa, můj otec ve svých dětských letech-v pozadí stráň u hospody, zde ještě nezastavěná. Pohled směrem od Haček ke Skalici.
Na fotografii s jistotou Praga piccolo mého dědy, v zákrytu neidentifikovaný vůz, možná rodiny Nováků, v pozadí snad Hradec. Tento vůz, v současnosti v majetku NTM byl s Hradcem tak nějak spjatý od poloviny 30. let do roku 1965 a tak jsem jej také vybral do "galerie". Všimněte si "třetího" světlometu před chladičem. Jedná se o označení vozu lékaře s emblémem eskulapa. Pokud jel takto označený vůz s rozsvíceným znakem, předpokládalo se, že jede k případu, a bývalo zvykem tyto vozy v rámci možností upřednostňovat.
Pohled na Hačky směrem od Skalice. V pravé části fota patrný roh chaty Hudců/Hodků, dnes již neexistující. Asi 40. až 50. léta.
Pohled na stavení Nováků u restaurace, v popředí roh chaty Hodků/Hudců, za ním roh stavení Kocíků. 40. až 50. léta.
Pohled z pravého břehu potoka na stráň pod statkem p. Dlabala, tentokrát ve směru od restaurace.
Statek Janovských. 80. léta.
Pohled přes ještě nezastavěnou louku na restauraci Propast. Stavba v levé části obrázku neznámého původu a určení. Domnívám se pouze, že šlo o některou z trampských chatek, jakých bylo koncem 30. let v Hradci více. Vzpomínám na vyprávění o dvou chatkách, kdesi u bývalé pískovny, které snad právě kvůli pískovně zanikly. Velice matně pamatuji ovocnou zahradu kdesi u úvozové cesty k Havírně, která snad měla patřit k jedné z nich. Zahrada existovala začátkem 70. let.
Pohled na chatu. V pozadí Kostelní Střimelice. 2. pol. 30. let.
